Magazín Elita

LAUREÁTEM CENY ARNOŠTA LUSTIGA ZA ROK 2013 JE BEDŘICH UTITZ

LAUREÁTEM CENY ARNOŠTA LUSTIGA ZA ROK 2013 JE BEDŘICH UTITZ

Válečný veterán a zakladatel exilového nakladatelství Index Bedřich Utitz převzal v pátek 11. dubna, v Rezidenci primátora hlavního města Prahy z rukou předsedy vlády České republiky Bohuslava Sobotky Cenu Arnošta Lustiga za rok 2013. Bedřich Utitz letos oslaví své 94. narozeniny a pohled na jeho život zrcadlí dějiny přelomového dvacátého století.

Vždy bojoval za svobodu slova i národa a z to byl důvod k opakované emigraci. Jako novinář a dlouholetý redaktor působil v Československém rozhlasu a aktivně se zapojil do událostí Pražského jara. Jeho životní příběh naplňuje zároveň hodnoty, které jsou kritériem pro udělení Ceny – Odvaha a Statečnost, Lidskost a Spravedlnost.

Česko-izraelské smíšené obchodní komora v roce 2011 založila Cenu Arnošta Lustiga v rámci podpory jeho odkazu. Její současný president JUDr. Pavel Smutný k letošnímu udělení řekl: „Po biskupu Václavu Malém a Kamile Moučkové přichází Bedřich Utitz a uzavírá významnou triádu laureátů. Děje se tak v momentě, kdy jsme diskutovali, zda by nebylo dobré přemýšlet o hrdinech 21. století. V takové situaci se objevilo jméno Bedřicha Utitze. A já jsem tuto volbu přivítal s radostí. Uvědomme si, že k nám v osobnostech, jako je Bedřich Utitz, velmi silně promlouvá 20. století a jeho hodnoty. Naší snahou je najít aspoň náznak odpovědi na otázku, co musíme následovat, abychom se hrdinům jako je Bedřich Utitz alespoň přiblížili,“

 „Na dnešní generaci leží obrovská tíha zodpovědnosti zajistit, aby se tragédie 20. století už nikdy neopakovaly. A teď nemyslím jen války a koncentrační tábory, ale také tu nízkou hodnotu slušnosti a dobrých mravů. Tady máme ještě moc co dohánět. Teď je přeci jenom lepší zřízení, lepší život, ale na druhé straně máme staré i nové neřesti, které nám neumožňují být hrdí na tuto republiku tak, jak by si za své dějiny, za svou minulost zasloužila,“ reagoval osobním poselstvím Bedřich Utitz.   A jak on vnímá hrdinství? „Myslím, že hrdinství se neprojevuje jen v činnosti, která je nebezpečná, při které riskujete život.  Hrdinství také znamená dokázat se postavit proti tomu, co nestojí lidské životy, ale narušuje hodnoty, nepoctivosti a sobeckosti. Narušitelů hodnot stále neubývá. Pojmenujme tento problém a bojujme proti němu.“

Bedřich Utitz se narodil 20. listopadu 1920 ve Vídni, v české židovské rodině, odkud se rodina přestěhovala do Prahy, aby v roce 1939, ještě před okupací německou armádou, unikla v rámci komerčního transportu Černá růže do Palestiny. Bedřich Utitz se v Palestině přihlásil do československé zahraniční armády a s 200. protiletadlovým plukem se účastnil obrany Tobruku, poté s oddílem protitankových kanónů obléhání Dunkerque. V lednu 1945 byl zajat.

Po návratu do vlasti pracoval v ČTK a také pro zahraniční redakce dalších médií. Posléze odešel do agentury Telepress, avšakpo jeho zrušení Bedřich Utitz nemohl pro svůj židovský původ získat práci. Jen krátce zakotvil v Ústavu pro experimentální chirurgii v Praze-Krči jako dokumentarista a knihovník, aby nakonec získal post redaktora v Československém rozhlase, kde ho zastihlo Pražské jaro. V srpnu 1968 se aktivně podílel na svobodném, nezkresleném vysílání Československého rozhlasu, ale již v říjnu 1968 mu byla důrazně doporučena emigrace.  V Německu spoluzaložil (s Adolfem Müllerem) samizdatové nakladatelství Index, ve kterém vyšlo více než dvě stě titulů autorů v tehdejší ČSSR „zakázaných“ (Pavel Kohout, Julius Firt, Ludvík Vaculík, Eva Kantůrková, Bohumil Hrabal a další). Založení Indexu a jeho působení od roku 1970 až do roku 1989 Bedřich Utitz později označil za nejužitečnější činnost ve svém profesionálním životě.

Po listopadu 1989 se Bedřich Utitz podruhé vrátil do vlasti a stál u zrodu vydávání Lidových novin, kde působil jako pravidelný dopisovatel v Německu. Pracoval také pro Svobodné slovo, Týden, Přítomnost, Práci, Literární noviny, Listy a Český rozhlas.  Do Prahy se natrvalo vrátil v roce 2005.

Vypořádal se i se svým členstvím v KSČ. Ve své autobiografii Kaleidoskop mého století na toto téma poznamenal: „Nestydím se za to, že jsem v roce 1945 do komunistické strany vstoupil. (…) Vadí mi ovšem, že mi trvalo příliš dlouho, než jsem definitivně prohlédl.“ 

Laureáta Ceny každoročně vybírá Výbor Ceny Arnošta Lustigasložený ze čtrnácti osobností české kultury, politiky a vědy. Předsedou Výboru Ceny je lékař a profesor Jan Pirk, jeho členy napříkladoperní pěvkyně a herečka Soňa Červená, generální ředitel České televize Petr Dvořák, lékař a přítel Arnošta Lustiga Ilja Kotík, ředitelka Společnosti Franze Kafky, nakladatelka a přítelkyně Arnošta Lustiga Markéta Mališová, socioložka a rodinná přítelkyně Lustigových Jiřina Šiklová, spisovatel, president festivalu Devět bran Pavel Chalupa, generální ředitelka vydavatelství Ringier Libuše Šmuclerová a nově také předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a Chairman Europe společnosti Microsoft Jan Mühlfeit.

Úvodní foto: Milan Mošna - Bedřich Utitz, Jan Pirk, Bohuslav Sobotka, Kamila Moučková, Pavel Smutný

Fotogalerie
2897 3650 3651 3652

Další články z rubriky

Hitmaker Vítězslav Hádl: Měl jsem celoživotní štěstí

Hitmaker Vítězslav Hádl: Měl jsem celoživotní štěstí

Prenatální traumata nás mohou trápit celý život!

Prenatální traumata nás mohou trápit celý život!

Známé tváře i portréty fotogenických žen nabízí výstava fotografií Roberta Rohála

Známé tváře i portréty fotogenických žen nabízí výstava fotografií Roberta Rohála

Pueri gaudentes přivezli třikrát zlato z Belgie a úspěch z Anglie

Pueri gaudentes přivezli třikrát zlato z Belgie a úspěch z Anglie

Jakub Vencl: „To, že se můžu kolu věnovat naplno, je můj splněný sen.“

Jakub Vencl: „To, že se můžu kolu věnovat naplno, je můj splněný sen.“