Ladislav Jirotka je vystudovaný knihkupec, který tvrdí, že od dětství ho fascinuje vůně knížek. Roky dělal šéfa jednoho prťavého knihkupectví v Praze - Podolí. Nyní je z něho spokojený malující kavárník a nás zajímalo, jak se vlastně k malování dostal.

„Ještě na základce jsme měli kreslit výjev z vesmíru, protože Vladimír Remek měl nějaké výročí, ale já nakreslil oči a tmu. Fakt jsem se s tím patlal celou hodinu, protože udělat totální tmu vodovkama, to dá práci. Jmenovalo se to Kosmonaut v černý díře. No, byla to pětka jak vyšitá a tak se díky nepochopení na dlouhou dobu můj vývoj zastavil, ale dne 2.3. 1999 se prolomily ledy při návštěvě kina, přesněji při sledování filmu Hanabi (Ohnostroj), kde mi zaujal jeden z detailů, kterému jen málo diváků věnovalo pozornost. Šlo o jednu z vedlejších postav, která kreslila temperou tečkované obrázky. A já si řekl, to chci zkusit a druhý den jsem začal. A nějak bez toho nemohu být dodnes. Používám obyčejné české fixy a svoji oblíbenou povoskovanou čtvrtku. Nápady přicházejí různě, většinou se mi usadí motiv nebo název. Problém je to zrealizovat, protože vlastně neumím kreslit,a někdy mi z náčrtu lezou takové neindetifikovatelné paskvily. A já se to těma obdélníčky snažím zatajit. Nejblíže mým obrázkům jsou aboriginals, australští domorodci. A jen pro doplnění, na jednom obrázku je asi 8.000 čtverečků.“

Fotogalerie