Magazín Elita

Cesta za světlem: proměny francouzské krajinomalby 1850–1930

Cesta za světlem: proměny francouzské krajinomalby 1850–1930

Galerie Port 1560 v Českém Krumlově uvedla výstavu Cesta za světlem: francouzská krajinomalba 1850–1930, která potrvá až do 18. října 2026. Návštěvníkům představuje výběr děl ze soukromé sbírky LennArt a mapuje proměnu evropské krajinomalby od barbizonské školy přes impresionismus až k expresivnějším tendencím počátku 20. století.

Výstava Cesta za světlem se věnuje období, v němž se zásadně proměnil způsob, jakým malíři vnímali krajinu, světlo a samotný akt malby. Francouzští umělci druhé poloviny 19. století postupně opouštěli pevně vystavěnou akademickou kompozici a stále více se soustředili na proměnlivost přírodního motivu, atmosféru, barevné vztahy a bezprostřední malířský záznam. Světlo přestalo být jen prostředkem k modelaci tvarů a stalo se jedním z hlavních témat obrazu.

Návštěvníci se setkají s díly autorů, kteří patří k těm nejvýznamnějším osobnostem francouzského malířství tohoto období, jako jsou Jean-Baptiste-Camille Corot, Gustave Courbet, Camille Pissarro, Alfred Sisley, Maurice de Vlaminck či Francis Picabia. Představí se zde ale i malíři u nás ne tak známí. Jmenovitě například Eugene Boudin, Fréderic Bazille, Armand Guillaumin, Albert Maria Lebourg, Claude Émile Schuffenecker, Albert Gleizes, Louis Valtat, Henri Manguin, André Lhote nebo česko – francouzský Othon Coubine (Otakar Kubín) a další.

Výstava nesměřuje k jednoduchému přehledu stylů, ale k zachycení širšího vývoje. Od naturalistického a realistického pojetí krajiny přes impresionistickou práci s okamžikem až po uvolněnější malířský rukopis, který na počátku 20. století otevřel cestu k modernímu umění.

Součástí výstavního projektu je také komorní kolekce obrazů Antonína Chittussiho pod názvem Lomy u Paříže a jiné krajiny. Výběr z let 1875–1890 připomíná období, v němž se Chittussi stal jednou z určujících osobností moderní české krajinomalby. Právě ve Francii nacházel důležité podněty pro vlastní tvorbu, ať to byla práce v plenéru nebo citlivost ke světlu, atmosféře a proměnlivosti krajiny. Tyto impulzy dokázal propojit s domácí krajinářskou tradicí a přenést je do domácího prostředí způsobem, který významně ovlivnil další vývoj českého malířství.

Výstava ukazuje krajinu nikoli jako pouhý motiv, ale jako prostor, v němž se během několika desetiletí proměnil celý jazyk malby. Od Corota a Courbeta přes impresionisty až k avantgardistům počátku 20. století lze sledovat, jak se barva, světlo a rukopis postupně osvobozovaly od popisnosti a začaly nést samostatný význam. Koncepci výstavy vytvořili Radek Wohlmuth a Petra Hledík Jechová.

Výstava se koná v Galerii Port 1560, která je součástí revitalizovaného areálu bývalého schwarzenberského pivovaru v historickém centru Českého Krumlova. Areál, otevřený veřejnosti po rozsáhlé rekonstrukci, propojuje historickou architekturu s novým kulturním využitím a vytváří zázemí pro výstavní, vzdělávací a společenský program.

Cesta za světlem: francouzská krajinomalba 1850–1930
Corot – Courbet – Pissarro – Sisley – Vlaminck – Picabia
Galerie Port 1560, Pivovarská 27, Český Krumlov
www.port1560.cz

15. 7. – 18. 10. 2026

Koncepce výstavy: Radek Wohlmuth a Petra Hledík Jechová
Díla ze soukromé sbírky LennArt

Fotogalerie
25749 25750 25751

Další články z rubriky

Herci Pavla Tomicová s Janem Cinou odvádějí ve filmu Chica Checa perfektní práci

Herci Pavla Tomicová s Janem Cinou odvádějí ve filmu Chica Checa perfektní práci

Když příběh řídíte vy. Hrobníkovy patálie jako první český audio gamebook

Když příběh řídíte vy. Hrobníkovy patálie jako první český audio gamebook

Mladá Boleslav jako otevřená galerie: světové umění míří do ulic

Mladá Boleslav jako otevřená galerie: světové umění míří do ulic

Macharáček se vrací k pohádkám. Líné království míří do kin 2027

Macharáček se vrací k pohádkám. Líné království míří do kin 2027

Tereza Kostková odpovídá v knize Řekla bych zcela otevřeně na otázky Václava Žmolíka

Tereza Kostková odpovídá v knize Řekla bych zcela otevřeně na otázky Václava Žmolíka