Magazín Elita

Rodinná komedie Šviháci není řachanda, ale spíš příjemná komerce s dobrým koncem

Rodinná komedie Šviháci není řachanda, ale spíš příjemná komerce s dobrým koncem

Přiznám se, že český film sleduji, ale ne na každý se vypravím do kina. A když jsem to spočítal, byl jsem loni na deseti českých snímcích nebo českých koprodukcích. V mém hodnocení získaly nejvíc bodů filmy jako Rok vdovy, Sbormistr a Nepela. Jasně, mám rád dramata a psychologické filmy, ale někdy je potřeba změnit žánr. Možná i proto jsem se vypravil i na česko-slovenský film Šviháci, který natočil Braňo Mišík, zároveň je s Antonem Ondrejkou spoluautorem scénáře.

I když nemám rád tuzemské romantické komedie ze současnosti, v případě Šviháků jsem cítil něco víc. Možná je to režisérem, možná kombinaci češtiny se slovenštinou. Anebo jsem sentimentální? Nejspíš ano… Jednak miluju lázeňské Piešťany, kde jsem dohromady během let strávil minimálně dva měsíce, jednak mě potěšil samotný příběh a jeho gradující vyústění, jednak hráči před kamerou, kterých si cením.

Výborný je Martin Plechát de facto v hlavní roli, ale herecky skvělý a přirozený je i "malý velký muž" Emanuel Bugala.  Přitom výborné jsou i dvě dámy v malých rolích – Regina Rázlová a zpěvačka Helena Vondráčková, která hraje samu sebe. Obě mají sice dva tři obrazy, ale jsou dokonale přesné. I tyto momenty dávají tomuto česko-slovenskému filmu přitažlivé rysy. Každopádně nečekejte řachandu, ale příjemnou komerci s dobrým koncem.

Ve filmu, který odhaluje coming out a s tím spojené komplikace a zmatky, se objevují i další známí herci (Tomáš Jeřábek, Jitka Schneiderová Sabina Remundová nebo Erika Stárková), které naše publikum v posledních letech rádo vidí. Ze slovenských herců má největší prostor Daniel Fischer, kterého známe i z českých filmů. Má netuctovou tvář, ale nejen díky tomu patří k nejvyhledávanějším hercům své generace.

To, co je na filmu Šviháci opravdu tvůrčí, vychází z režisérova přesného pochopení povahy rodinné komedie. Braňo Mišík nesvazuje situace psychologicko-realistickým zdůvodňováním a popisem, zvýrazňuje naopak lehkost a stylizuje projevy „svých“ herců většinou do mírné nadsázky, přitom jsou i místa na citlivé polotóny, což tak umně předvedl právě Martin Pechlát.

Robert Rohál

Foto: Bontonfilm

Fotogalerie
24275 24276 24277 24278 24279

Další články z rubriky

Letní putování za pokladem: Královéhradecké památky otevírají stezku plnou příběhů a odměn

Letní putování za pokladem: Královéhradecké památky otevírají stezku plnou příběhů a odměn

Kdy může stát odebrat řidičský průkaz? Přehled situací, které rozhodují o tom, kdo smí řídit

Kdy může stát odebrat řidičský průkaz? Přehled situací, které rozhodují o tom, kdo smí řídit

Viva Musica Prague! startuje: Janoska Ensemble uvede Vivaldiho v jedinečném aranžmá

Viva Musica Prague! startuje: Janoska Ensemble uvede Vivaldiho v jedinečném aranžmá

Skryté pasti autopůjčoven: Jak si v zahraničí užít svobodu na čtyřech kolech a nevrátit se s nečekaným dluhem

Skryté pasti autopůjčoven: Jak si v zahraničí užít svobodu na čtyřech kolech a nevrátit se s nečekaným dluhem

Nový audioseriál o prvních týdnech rodičovství bez příkras,  ale s humorem právě vychází

Nový audioseriál o prvních týdnech rodičovství bez příkras, ale s humorem právě vychází

První koncert Diany Ross v České republice