Způsob, jakým Češi obědvají během pracovního dne, prochází zásadní proměnou. Zatímco ještě před pár lety většina zaměstnanců mířila na oběd do restaurací, dnes stále více lidí sahá po domácích „krabičkách“ nebo rychlých možnostech v okolí práce. Firmy na změny postupně reagují, v podpoře zdravého a dostupného stravování zaměstnanců je ale stále značný prostor pro zlepšení.
Přestávku na oběd většina lidí vnímá jako tradiční moment, kdy zaměstnanci zajdou do kantýny nebo si vyběhnou pro jídlo. Obědová kultura se ovšem v posledních letech výrazně proměnila – nabývá nových podob a ovlivňují ji nové faktory. Důvodem toho nejsou jen dopady covidu nebo stále vyšší ceny jídla. „Velkou roli hraje i rostoucí důraz na zdravý životní styl a wellbeing,“ říká Jan Michelfeit z Pluxee.
Je stále jasnější, že to, kdy, kde a co zaměstnanec obědvá, ovlivňuje jeho celkovou pohodu, soustředění i výkon během dne. Právě proto se zdravé a vyvážené stravování stává tématem, které zaměstnavatelé vnímají čím dál citlivěji. Nevhodně zvolený oběd, jako je příliš těžké jídlo, nebo vynechání oběda kvůli schůzkám či pracovnímu stresu totiž vede k únavě, poklesu energie a horší produktivitě. A to jsou aspekty, které mají na celkový chod firmy značný vliv.
Současné obědové návyky
Jak tedy obědová kultura vypadá dnes? Podle průzkumu společnosti Pluxee, který realizovala agentura Ipsos, mají zaměstnanci na oběd stále velmi omezený čas. Do 30 minut se musí naobědvat 60 % lidí, zatímco možnost dopřát si celou hodinu má jen 24 % zaměstnanců. Přestávku delší, než hodinu si může dovolit jen necelá šestina.
Tento časový rámec – společně s rostoucími cenami obědů – výrazně ovlivňuje i to, kde a jak lidé během dne jedí. Na otázku „Kde nejčastěji obědváte?“ uvedlo restauraci pouze 13 % respondentů. Téměř pětina zaměstnanců pak dokonce přiznává, že chodí na obědy mimo kancelář méně často než dříve, což je trend, na kterém se výrazně podepsalo období pandemie covidu-19.
Ve firemních kantýnách dnes obědvá téměř 20 % zaměstnanců, obliba této varianty se však liší napříč generacemi. Ve věkové skupině 18–26 let se k ní uchyluje pouze 13 % lidí, zatímco mezi zaměstnanci ve věku 45–65 let už kantýny využívá přibližně 23 % lidí.
Vůbec nejpočetnější skupinou jsou jednoznačně „krabičkáři“. Podle průzkumu si totiž více než 48 % zaměstnanců nosí oběd z domova. „Zajímavé je, že krabičky nejčastěji volí mladší lidé ve věku 18–35 let, zatímco zaměstnanci ve věku 54–65 let tuto formu používají nejméně,“ komentuje výsledky Jan Michelfeit z Pluxee. „A pozorujeme také rozdíl mezi pohlavími – krabičkám dává přednost 55 % žen, u mužů je to o něco méně.“
Zapomenout pak nesmíme ani na 6 % zaměstnanců, kteří obědvají přímo v práci, ale jídlo si nechávají pravidelně dovážet z restaurací.
Království za dobře vybavenou kuchyňku
„Zaměstnavatelé změny kolem pracovních obědů jednoznačně vnímají a stále častěji jim přizpůsobují i firemní prostředí. Součástí benefitů se proto stává také širší wellbeing politika,“ přibližuje Jan Michelfeit. Firmy tak dnes v rámci podpory stravování běžně počítají s kuchyňkami nebo jídelními kouty, které umožňují zaměstnancům pohodlně poobědvat i tehdy, když si jídlo donesou z domu.
Odpovídají tomu i výsledky průzkumu – 62 % respondentů uvedlo, že mají k dispozici kuchyňku se základním vybavením, a dalších bezmála 23 % má v práci dokonce velmi dobře vybavenou kuchyňku. Více než 42 % zaměstnanců má navíc k dispozici i jídelní stůl nebo samostatný jídelní kout.
Na druhé straně však stále máme přes 40 % lidí, kteří obědvají u pracovního stolu, a zhruba 3 % těch, kteří jedí ve stoje v kuchyňce. „To jsou poměrně zásadní údaje. Je vidět, že prostor pro zlepšení v podpoře pohodlného, důstojného a zdravého stravování tu stále je,“ dodává Michelfeit.
Samoobslužné lednice pronikají do firem pozvolna
Ve firmách se dnes objevuje i nová forma podpory zdravého stravování. Jde o samoobslužné lednice s čerstvým jídlem, které má podle průzkumu možnost využívat 15 % zaměstnanců. Některé společnosti pak příležitostně pořádají také tzv. „fruit days“ či jiné akce zaměřené na zdravé občerstvení.
Ve firmách je to však zatím spíše okrajová záležitost, přestože benefity podporující zdraví a imunitu zaměstnanců se dlouhodobě vyplácejí. „Nemocnost zaměstnanců má spočitatelný negativní dopad do ekonomiky firmy. Navíc zdravý zaměstnanec znamená také výkonného zaměstnance. A v zimním období, kdy se šíří nachlazení a virózy, to platí dvojnásob. Kromě toho může nabídka zdravého občerstvení firmám pomoci zaujmout nové uchazeče a udržet si ty stávající,“ vysvětluje Jan Michelfeit.
Rezervy v podpoře stravování na pracovišti tak rozhodně existují. Z průzkumu ostatně vyplývá, že většina zaměstnanců zatím změny v této oblasti ze strany zaměstnavatele nezaznamenala – přes 62 % respondentů uvedlo, že se v posledních letech nic nezměnilo. Téměř 11 % pak situaci dokonce hodnotí hůře než dříve. Naopak zlepšení pocítilo 17 % oslovených.
Co si přejí zaměstnanci
Pozitivní je, že 64 % zaměstnanců dostává od svého zaměstnavatele nějaký příspěvek na stravování. Problém však spočívá v samotné výši těchto příspěvků. Ceny obědů totiž dlouhodobě rostou a nad hranici 200 korun se poprvé dostaly už v roce 2022. Rekord následně padl v prosinci 2023, kdy se ve Středočeském kraji průměrná cena vyšplhala na 212 Kč.
Podobně tomu pak bylo i v prosinci 2024 – celorepublikový průměr činil 198 Kč, ale například v Jihočeském kraji to bylo 213 Kč. Letos ceny mírně klesly, ale jen o jednotky korun. Dle dat Pluxee činila průměrná obědová útrata v listopadu 2025 rovněž 198 Kč.
Na vývoj reagují i zákonodárci. Daňově optimální hodnota stravenky pro rok 2025 je stanovena na 225 Kč, přičemž zaměstnavatel typicky přispívá 55 % (123,90 Kč) a zaměstnanec doplácí 45 % (101,10 Kč). Firmy však tuto možnost zdaleka nevyužívají. „Naše data ukazují, že nejčastější hodnota stravenek poskytovaných firmami je pouze kolem 130 korun. To dnes na plnohodnotný oběd nestačí,“ konstatuje Jan Michelfeit.
Zaměstnanci nicméně nevolají jen po vyšším příspěvku na obědy – chtějí lepší zázemí, které jejich stravování podpoří. Pětina by tak na pracovišti ocenila základní občerstvení, více než 12 % by uvítalo samoobslužnou lednici s chlazeným jídlem a přes 13 % respondentů by rádo mělo firemní kantýnu.
O průzkumu:
Průzkum obědové kultury zaměstnanců realizovala pro společnost Pluxee agentura Ipsos v listopadu 2025. Průzkumu se zúčastnilo 1033 respondentů z řad zaměstnanců.
