Rok 2026 může přinést nepříjemnost tisícům vlastníků budov v Česku. Podle statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu letos vyprší přibližně 25.000 nemovitostem platnost průkazu energetické náročnosti budovy (PENB). Jde o všechny štítky zpracované v roce 2016, protože jim expiruje 10letá platnost. Problém je, že o tom řada vlastníků vůbec nemá ponětí.
Nutnost mít průkaz energetické náročnosti budovy vyplývá ze zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. je povinný pro řadu běžných situací, jako je například prodej nebo pronájem nemovitosti, u veřejných budov nebo při kolaudaci novostavby. Jakmile platnost průkazu vyprší, přestává být použitelný, a vlastník tím automaticky přestává plnit zákonnou povinnost.
Ne každý propadlý PENB je nutné hned řešit. "Proto se na nás klienti obrací s tím, abychom ověřili, jestli mají povinnost energetický štítek zpracovat. Z dat ministerstva průmyslu a obchodu každopádně víme, že minimálně každá druhá budova, které tento rok průkaz propadne, bude muset mít nový. Koho to určitě nemine jsou komerční budovy, veřejné budovy, bytové domy a školy," vysvětluje Ivan Korolov, odborník na energetickou legislativu ze společnosti PKV. "Řada lidí zjistí, že má průkaz neplatný, až ve chvíli, kdy ho potřebuje doložit, a pak se všechno řeší pod tlakem. Přitom když si ho necháte zpracovat včas, máte na dalších deset let klid," dodává.
Data o expirujících štítcích vychází z dat informačního systému ENEX spravovaného ministerstvem průmyslu a obchodu. Podle kterého se letos tato situace týká více než 25.000 budov. Vlastníci totiž naráží na to, že průkaz je platný deset let od data vyhotovení ale málokdo to sleduje, a proto se na ně zapomíná. Obnovení energetického štítku však není jen o novém razítku. Změnil se totiž i způsob, jak štítek známkuje budovy.
Změny v hodnocení PENB
Platí jednoduchá logika. Kdo dostal před deseti lety hodnocení B a nic s budovou neudělal, dostane teď velmi pravděpodobně hodnocení horší. Potkat to však může i ty majitele, kteří s objektem v posledních letech pracovali. "Je to z toho důvodu, že se změnil způsob hodnocení budov. Dříve se posuzovaly podle takzvané celkové spotřebované energie, teď rozhoduje to, kolik energie potřebuje budova z neobnovitelných zdrojů, jako je například uhlí," vysvětluje Jiří Španihel, certifikovaný energetický auditor a technický ředitel PKV.
Nový průkaz vždy vychází z reálného aktuálního stavu budovy a nahrazuje původní dokument. Vždy je nutné provést osobní návštěvu objektu a celkové zpracování energetického štítku znovu.
Co z toho tedy vyplývá? "Především to, že má smysl podívat se na datum svého průkazu dřív, než nastane situace, kdy ho budete muset předložit. Pokud byl zpracován v roce 2016, jeho platnost letos končí. V řadě případů bude nutné zpracovat nový, jindy se naopak ukáže, že povinnost nevzniká. Ověřit si to přitom není složité a může to ušetřit zbytečné komplikace," podotknul Korolov.
Zdroj: PKV BUILD
