V každé buňce lidského těla se skrývá příběh. A někdy ho píše jediný gen. SRY, malý úsek DNA na chromozomu Y, je tím, kdo rozhoduje o tom, zda se embryo vydá cestou mužského vývoje. Je to genetický spínač, který ovlivní nejen tělo, ale možná i to, jak se člověk vnímá.
Gen, který spouští proměnu
SRY není velký, ale jeho vliv je zásadní. Aktivuje gen SOX9, který spustí vývoj varlat. Ty pak produkují testosteron, hormon, který formuje mužské pohlavní orgány, ale i mozek, chování a vnímání světa. Bez SRY se embryo vyvíjí jako ženské — i když má chromozomy XY, může se narodit jako dívka.
Výjimky, které zpochybňují pravidla
Biologie zná případy, kdy se gen SRY přesune na jiný chromozom. Tak vzniká XX-muž — člověk s ženskou genetickou výbavou, ale mužským vzhledem. Jindy SRY nefunguje správně, a výsledkem je XY-žena. Tyto výjimky ukazují, že pohlaví není jen otázkou chromozomů, ale komplexní souhrou genetiky, hormonů a identity.
Mozek, dopamin a rozdíly, které cítíme
SRY se aktivuje i v mozku — konkrétně v oblasti substantia nigra, kde ovlivňuje tvorbu dopaminu. Ten hraje roli v pohybu, motivaci i emocích. Možná právě tady začínají některé rozdíly mezi mužským a ženským prožíváním. A možná je to jen další připomínka, že genetika není osud, ale součást příběhu.
