I když jsem sopranistku Ladu Bočkovou viděl prvně teprve před pár týdny na velké scéně Moravského divadla Olomouc, dobře jsem věděl, kdo že to v La traviatě ztvárňuje Violettu. Mladá operní hvězda má skvěle rozehranou mezinárodní kariéru, která jen potvrzuje její mimořádný talent. Vedle ženského půvabu a emočního dosahu svých hrdinek disponuje i hereckým umem, což vnáší na jeviště i do filmové práce.
Jak byste zhodnotila letošní sezónu, která pomalu končí. Zajímalo by mne, co vám přineslo největší tvůrčí radost a co mělo největší úspěch ze strany publika?
Velkou radost mi přineslo interpretovat Bystroušku v Německém Magdeburku. Vždy mě těší interpretovat českou operu v zahraničí a zde se sešel navíc skvělý tvůrčí tým. Moc příjemné bylo i pohodové “klima” divadla.
Největší úspěch u publika měly patrně tři koncerty Webberova Requiem, které jsem zpívala s FOKem v Praze a v Brně. Po nich se vždy strhnul opravdu hřmotný potlesk. Je to samozřejmě dané i samotnou atraktivitou díla, které se vám doslova dostane pod kůži.
Jak se vám zkoušela La traviata v Olomouci?
Zkouškový proces byl velmi náročný. Jednak jsem roli vzala na záskok asi dva týdny před začátkem a premiérovala jsem do toho Slaměný klobouk v Ostravě. Navíc jsem ještě asi v polovině hodně onemocněla a překvapivě dlouho trvalo, než jsem se opět cítila ve formě.
Ve finále jsem celý generálkový týden i druhou premiéru zpívala za moji alternaci, což určitě nebylo ideální.
Ale Violettu nezpívám poprvé, mám za sebou turné po italské Umbrii a vím, co ta role obnáší a jak si rozložit síly. Věděla jsem, že to zvládnu. Jsem ráda, že jsem si ji v Olomouci mohla znovu zazpívat a že mě na ni šéfka opery Veronika Kos Loulová oslovila.
Blíží se divadelní prázdniny, ale dnes už je to asi jiné. Pro umělce to už neznamená zaslouženou dovolenou, ale běží festivaly a další projekty…
Já ráda spojuji příjemné s užitečným, když mám v létě nějaký projekt, snažím se vnímat to i jako příležitost na výlet nebo poznání nového místa. Velmi se těším na červencový Večer lidí dobré vůle z Vyšehradu a srdečně zvu k poslechu na ČT.
Pokud budete mít v létě volno, co máte v plánu?
Těšíme se s partnerem, že budeme moci více času strávit s jeho dcerou a také se chystáme do Středomoří.
Jak často jste v rodném Brně a co říkají vaší kariéře vaši blízcí? Jezdí na premiéry?
Jak čas dovolí, vždy se vracím ráda. Moje rodina mě vždy podporovala, mám velké štěstí. Jezdí, jak mohou, mám velkou rodinu, ale každý má svůj život a své povinnosti, tak se stalo, že třeba na Traviatě nikdo z rodiny nebyl. Měla jsem tam ale čtyři skvělé dámy z dob mých studií, a to byla opravdu nesmírná podpora.
Protože zpíváte doma i v zahraničí, zajímalo by mne, jestli máte oblíbený operní dům, oblíbené místo?
Kavárnu na Piazza Duomo ve Spoletu, u Menottiho domu. Vlastně každou kavárnu ve Spoletu. Vřele doporučuji navštívit v létě během festivalu Due Mondi, to se opravdu musí zažít.
Máte řadu cen a uznání. Kdybyste měla vyjmenovat pět nejdůležitějších, které by to byly?
Velmi si vážím čestného titulu Dame de la jurade, který jsem dostala na festivalu v Saint Emilion ve Francii. Vážím si každé jedné soutěže, kterou jsem prošla. Pokud mám jmenovat, vážím si vítězství v Interpretační soutěži České Filharmonie, rakouské ceny Seefestspiele Mörbisch, která mi byla udělena v Schönbrunnu. Vážím si ceny Cesare Valletti, jednoho z předních tenorů di grazia poválečné éry, která mi byla udělena v Itálii.
A moc si také vážím nominace na Thálii. Snad se jednou poštěstí…
Pro vás vůbec nejnáročnější role?
Karolina ze Smetanových Dvou vdov, kterou jsem zpívala v Divadle Antonína Dvořáka, na Festivalu Smetanova Litomyšl a v DJKT v Plzni. Smetana pěvcům nic neodpustí a Karolina je přímo ohňostroj technických dovedností.
A také soudobá opera inspirovaná osudem Sarah Scazzi od skladatele Johna Palmera, kterou jsem zpívala v Teatro Caio Melisso před covidem. To bylo náročné jak pěvecky, tak psychicky. Krutý příběh této mladé dívky otřásl celou Itálií, podobně jako Českem osud desetileté Aničky.
Dnes se u operní pěvkyně vyžaduje nejen talent, ale i exteriér a herectví, což máte, ale co byste řekla o vašich filmových rolích? Co to je za filmy a vidělo je i naše publikum?
Ztvárnila jsem roli operní pěvkyně ve dvou celovečerních filmech, natáčení bylo skvělé, moc mě to bavilo. Prvním je americký superhrdinský film Vrána v režii Ruperta Sanderse a druhým je dánský film Ehrengard v režii Billeho Augusta. Vrána ještě pořád běží v kinech a Ehrengard je na Netflixu.
Jako dnes už známá a vyhledávaná operní hvězda potkáváte slavné osobnosti nejen ze světa opery, a proto by mě zajímalo, kdo na vás udělal největší dojem?
Největší dojem na mě udělal Andrea Bocelli. Být v jeho přítomnosti je opravdu povznášející. Je to nesmírně vzdělaný, milý a noblesní člověk. Celou cestu na koncert na Maltě se radoval, že vyhrál sázku s dirigentem. Myslím, že to bylo o letopočtu nějaké verze opery. Stát s ním na jevišti je opravdu zážitek na celý život.
Určitě znáte příběh naší slavné sopranistky Emy Destinnové, která svého času dosáhla neskutečných met právě v Metropolitní opeře. Je to i váš plán?
Já plány nemám. Moje máma říká, že mám šťastnou hvězdu, která mě provází životem.
Nechávám se překvapit.
Robert Rohál
Foto archiv Lada Bočková (Příhody lišky Bystroušky Theater Magdeburg, La traviata Moravské divadlo Olomouc, Andrea Bocelli Christmas Special Malta, La cenerentola Theater Bonn, Dame de la jurade Saint Emilion)
Fotogalerie
