Magazín Elita

Anglický malíř Louis William Wain byl skutečným milovníkem koček

Anglický malíř Louis William Wain byl skutečným milovníkem koček

Louis William Wain byl žádaným ilustrátorem časopisů a novin. Proslul svými obrazy koček, které se staly hitem viktoriánské Anglie. Krátce také vyučoval umění a vystavoval své kresby zvěře, krajin a přírody. Neustále vymýšlel a testoval prapodivné vynálezy, byl totiž přímo posedlý elektrickým proudem.

Louis William Wain  se narodil v roce 1860 v Londýně v části  Clerkenwell, jako nejmladší ze šesti dětí v rodině obchodníka s tkaninami. Vždy působil excentricky, což současní badatelé přisuzují jeho pravděpodobnému autismu. Trauma mu působil také rozštěp horního rtu a tato estetická vada poznamenala celé jeho dětství. Na doporučení lékařů nenavštěvoval ani školu, aby unikl výsměchu, šikaně a zároveň neděsil své spolužáky. Ke zlomu došlo až v jeho deseti letech, ale školní docházka nebyla jeho silnou stránkou, raději se toulal londýnskými ulicemi s hlavou plnou myšlenek, které jiní nechápali.

Oženil se velice mladý s o několik let starší Emily Richardsonovou, guvernantkou svých sester. Ta bohužel roku 1884 těžce onemocněla, verdikt zněl: karcinom prsu. Louis se snažil svoji ženu zabavit obrázky koček, které polidšťoval a pomáhal mu v tom i jejich kocour Peter, kterého naučil mnoha kouskům. Emily svého manžela v jeho tvorbě velmi podporovala, a právě ona ho přiměla k tomu, aby své práce začal vydávat, avšak Louis zcela opomněl ošetřit svá autorská práva, takže na jeho práci vydělávali jiní. Angličané byli z karikatur soudobé anglické společnosti nadšení. Byl dokonce považován za popularizátora „kočičího světa“ a National Cat Club, spolek na ochranu koček a jiných zvířat ho ustanovil svým prezidentem.

V roce 1906 jeho žena umírá, jeho žal byl veliký. O rok později se rozhodl odjet do New Yorku s jasnou vidinou úspěchu a lepšího zaopatření svých pěti neprovdaných sester a matky. Dařilo se mu. Publikoval v místních časopisech, ale i když byl úspěšný a obdivován, přesto se mu tisk vysmíval... Paradoxem však bylo, že když se vracel do Anglie měl v kapse méně peněz, než když odjížděl do New Yorku. Zariskoval a investoval do neúspěšného projektu na vývoj a výrobu nového typu petrolejových lamp.

V 57 letech se vrátil do své domoviny, kde ho stihla zlá zpráva o úmrtí jeho matky. Už tak podivínský Louis se ponořil více do hloubi své bolavé duše a ztrácel se sám v sobě. Často mluvil nesouvisle, jeho nálady se rychle měnily, míval občasné sklony k agresivitě, přesto ho lidé vnímali jako důvěřivého podivína. Neustále ho obtěžovaly vtíravé myšlenky, jako například, že promítací souprava v kině odebírá lidem elektřinu z mozku, psal nesrozumitelné spisy, neustále přemisťoval ve svém pokoji nábytek. Nedokázal rozlišit realitu od představ. Jeho duševní stav se promítal i do jeho tvorby, jeho kresby se vzdalovaly těm původním, byly abstraktnější a on opět hledal útěchu v ulicích Londýna, jako když byl malý chlapec.

Wain stvořil kočičí svět a možná právě jeho milovaní domácí mazlíčci mu vstoupili do života více než se na první pohled může zdát. Je velice pravděpodobné, že se přímo od nich nakazil toxoplazmózou, která přešla do chronického stadia a mohla se podílet na rozvoji popsané psychické poruchy. Podle soudobých výzkumů se prokázalo, že je zaznamenán zvýšený výskyt protilátek proti toxoplazmóze u schizofreniků. Možná se jednalo o prudce se rozvíjející duševní poruchu jako je bipolární afektivní porucha.

Wainova rodina se o něj chtěla postarat, ale jeho chování se časem stalo nebezpečným pro široké okolí. Jeho pobyt v nemocnici byl nevyhnutelný. Prošel řadu psychiatrických léčeben až byl přijat v Napsbury Hospital poblíž St. Albans v Hertfordshire, severně od Londýna. Na sklonku svého života se jeho kresby rozbíhají do duhových paprsků a fraktálů… Zemřel 4. července 1939 ve věku 78 let. Pohřben je Katolický hřbitov sv. Marie v Kensal Green

Louis William Wain se i přes své úspěchy velmi často potýkal s chudobou. Na vině byla jeho důvěřivá povaha a roztržitost, mnohokrát se totiž nechal podvést. Jeho podmanivé pohlednice usměvavých i šklebících se koček a koťat jsou dodnes oceňovanými sběratelskými kousky.

Fotogalerie
17015 17016 17017

Další články z rubriky

Nevadí, že ve filmovém dramatu Sucho není třeskutý humor či vtipné průpovídky

Nevadí, že ve filmovém dramatu Sucho není třeskutý humor či vtipné průpovídky

Jan Levora: Mám všechny své překlady rád, jako rodič má rád všechny své děti

Jan Levora: Mám všechny své překlady rád, jako rodič má rád všechny své děti

Radka Pruknerová: Nevadí mi žít ve světě mužů, pokud v něm mohu zůstat ženou

Radka Pruknerová: Nevadí mi žít ve světě mužů, pokud v něm mohu zůstat ženou

Hana Křivánková: Angel Style vás oblékne na váš svatební den

Hana Křivánková: Angel Style vás oblékne na váš svatební den

Plejádu rozmanitých témat nabízí fotografická výstava Jarmily Vlčkové

Plejádu rozmanitých témat nabízí fotografická výstava Jarmily Vlčkové

MOTOSALON 2024