Magazín Elita

HROMNICE BYCHOM MĚLI VÍCE UCTÍVAT

HROMNICE BYCHOM MĚLI VÍCE UCTÍVAT

Hromnice je označení křesťanského svátku, který připadá každoročně na 2. února. Je to 40. den po slavnosti Narození Páně. V 60. letech 20. století po druhém vatikánském koncilu byla provedena liturgická reforma v Římskokatolické církvi. Dosavadní název Očišťování Panny Marie byl změněn na  více kristologický Uvedení Páně do chrámu. Fialová barva rouch užívaná od 5. století byla vystřídána bílou. Kajícný charakter svátku byl nahrazen barvou radosti z Krista – světla národů. Slavnostní průvod a žehnání svící zůstal. Zachovaný římský rituál stanovil dva způsoby: průvod do chrámu z jiného kostela či kaple, nebo malý průvod pouze kněze s asistencí v kostele. Svátek připomíná událost z evangelií (Lk 2,22-38), kdy Ježíšova matka Maria podle židovských předpisů byla po narození chlapce 40 dní rituálně nečistá. Po uplynutí této doby bylo její náboženskou povinností navštívit jeruzalémský chrám, podrobit se očistným obřadům a přinést Bohu zástupnou oběť za prvorozeného syna. Vše prvorozené totiž náleželo Bohu Ex13, 2. Doprovázel ji Ježíšův otec Josef. Setkali se zde s prorokyní Annou a zbožným a spravedlivým Simeonem, který měl prorockého ducha a vyřkl[1], že Ježíš bude „světlem k osvícení národů“, také se uvádí „světlo k osvícení pohanů a slávu izraelského lidu“.

Od tohoto Simeonova proroctví o Ježíši-světle pochází zvyk, který se začal šířit zřejmě od 11. století, kdy v tento den byly svěceny svíčky, které se pak označovaly jako „hromničky či hromnice“. Tento pamětní den se pravděpodobně uctívá až od 11. století a je často označován jako očišťování Panny Marie.

Na Hromnice končila vánoční doba a tradičně se sklízel betlém z chrámů, často i z domácností a někde také ještě vánoční stromeček. Tento svátek pravděpodobně měl cíleně nahradit pohanský svátek boha hromu. Název Hromnie souvisí pravděpodobně i s pověrou, že požehnané svíce měly magickou moc ochránit před bouří. Během bouřky se zapálené dávaly do oken a měly spolu s modlitbou chránit stavení i hospodářství. Svátek byl také spojen s ochranou před ohněm, bouří a bleskem jak napovídá jeho název. V časech minulých, avšak v některých krajích dodnes. Hromnička také patří do rukou do rukou umírajícího proto, aby světlo z ní provázelo jeho duši do nebe. V některých krajích obcházeli včelaři s hromničkou úly se včelstvy pro hojnost medu, jinde se v den Hromnic nesmělo tančit či používat jehly na šití.

V lidovém křesťanství se Hromnice staly oslavou přicházejícího jara, podobně (obdobný je keltský svátek Imbolc). Dodnes nám zapálená svíce 2. února připomíná Ježíše tím, že sebe sama spaluje, aby jiným dala světlo a naději.

Hromnice jsou také oslavou brzkého příchodu jara. Svátek byl také spojen s ochranou před ohněm a blesky. K Hromnicím se v českém prostředí váže okolo čtyřiceti pranostik. Tou nejznámější jistě je: „Na Hromnice o hodinu více".

Tradičně je tento svátek spojován také s ochotou člověka zasvětit svůj život poslání a právě dnes v katolické církvi se slaví jako Den zasvěceného života řeholníkůa řeholnic.

V Římě, lze vysledovat liturgii tohoto svátku od poloviny 5. století. Na 40. den po Narození Páně byl pořádán světelný průvod. Takto byla věřícím připomenuta biblická událost v jeruzalémském chrámu a především Simeonův výrok o Kristu jako světle. Průvod se zároveň stal protiváhou Pohanského obyčeje, kdy se každý pátý rok začátkem února konal smírný průvod městem, tzv. amburbale. Byl kladen důraz na kajícný ráz slavnosti, jehož liturgickou barvou je fialová. Žehnání svící nesených v průvodu se již provádělo před koncem prvního tisíciletí v Gálii. 

 

[1] Bible v Lukášovo evangelium, kapitola 2, verše 22-40 (Lk 2,22-40)

Ježíšovo narození

1V těch dnech vydal César Augustus nařízení, aby v celé říši proběhlo sčítání lidu. 2(Toto sčítání proběhlo předtím, než se Quirinius stal správcem Sýrie.) 3Všichni se tedy šli dát zapsat, každý do svého města.
4I Josef z Galileje se vydal z města Nazaret do Judska, do města Davidova zvaného Betlém (protože byl z domu a rodu Davidova), 5aby se nechal zapsat se svou snoubenkou Marií, která byla těhotná. 6Když tam byli, Marii se naplnil čas k porodu 7a porodila svého prvorozeného syna. Zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci pro ně nebylo místo.
8V tom kraji byli pastýři, kteří pobývali pod širým nebem a drželi noční hlídky u svého stáda. 9Vtom před nimi stanul Hospodinův anděl a ozářila je Hospodinova sláva. Hrozně se vyděsili, 10ale anděl jim řekl: „Nebojte se! Hle, zvěstuji vám velikou radost pro všechny lidi. 11Dnes se vám ve městě Davidově narodil Spasitel – váš Mesiáš a Pán. 12A toto vám bude znamením: najdete děťátko zavinuté do plenek, ležící v jeslích.“
13A s tím andělem se hned objevilo množství nebeských zástupů takto chválících Boha:
14„Sláva na výsostech Bohu
a na zemi pokoj lidem dobré vůle.“
15Jakmile od nich andělé odešli do nebe, pastýři si řekli: „Pojďme do Betléma! Podíváme se, jak se stalo, co nám Hospodin oznámil.“ 16Pospíšili si tedy, a když přišli, nalezli Marii, Josefa i děťátko ležící v jeslích. 17Poté, co ho uviděli, začali rozhlašovat, co jim bylo o tom dítěti řečeno, 18a všichni, kdo to slyšeli, žasli nad tím, co jim pastýři říkali.
19Marie všechna ta slova uchovávala a zvažovala ve svém srdci. 20A ti pastýři při návratu oslavovali a chválili Boha, že slyšeli a viděli všechno tak, jak jim bylo řečeno.

 


Další články z rubriky

JSME SCHOPNÍ KOMUNIKOVAT S MRTVÝMI? PODLE ALLANA KARDECA ANO!

JSME SCHOPNÍ KOMUNIKOVAT S MRTVÝMI? PODLE ALLANA KARDECA ANO!

PROČ ČERNÁ KOČKA BUDÍ TAK VELKÝ RESPEKT?

PROČ ČERNÁ KOČKA BUDÍ TAK VELKÝ RESPEKT?

ODVÁŽLIVCI.CZ MAJÍ MANUÁL NA ODVAHU, KTERÝ POMÁHÁ SE ZBAVIT STRACHU!

ODVÁŽLIVCI.CZ MAJÍ MANUÁL NA ODVAHU, KTERÝ POMÁHÁ SE ZBAVIT STRACHU!

LEDOVÉ MUŽE ČASTO JEŠTĚ NÁSLEDUJE ŽOFIE!

LEDOVÉ MUŽE ČASTO JEŠTĚ NÁSLEDUJE ŽOFIE!

UHRANČIVÝM POHLEDEM PRÝ DOKÁZALI ZABÍT!

UHRANČIVÝM POHLEDEM PRÝ DOKÁZALI ZABÍT!

NÁŠ TIP

Gympl