Vědu a pokrok nezastavíme a díky tomu vznikají nové medicínské obory. Informace o původu, diagnostice a vzniku nemocí přivedly vědce a lékaře k odhalování obecných principů. Zaregistrovali i překvapující spojení mezi fyziologií a patofyziologií různých orgánů. Poznatky spojují výzkumníky, kliniky a lékaře různých specializací a umožňují tak nový multidisciplinární pohled, který může být klíčem k řešení řady zdravotních problémů.
Nosní sliznici, ústní dutinu, pokožku, dýchací cesty, močový a pohlavní systém, a především střeva osídlují tisíce druhů bakterií, viry, kvasinky a další mikroskopické houby, jednobuněční prvoci i jiné mikroorganismy, které jsou pouhým okem neviditelní. Mohou jich být miliardy a zásadně ovlivňují naše zdraví, chování i psychiku. Odborníci se shodli na společném názvu mikrobiota a souhrnu jejich genů označili jako mikrobiom.
Mikrobiota žije v symbióze s hostitelem a velmi citlivě reaguje na různé vlivy životního prostředí, na stravu i léky. Jakmile se naruší její rovnováha, ihned to pocítíme na svém zdraví. Biologicky aktivní látky uvolňují mikroorganismy v našem těle, které ovlivňují imunitní systém hostitele. Střevní bakterie produkují také různé neurotransmitery včetně velkého množství serotoninu. Vědci přirozeně předpokládají, že narušení střevní mikrobioty může ovlivnit různé procesy v mozku, a tím i myšlení.
„Základní otázka je, co je příčina a co následek. Jestli narušení mikrobioty vede ke vzniku nemoci, nebo jestli prvotní je choroba, která následně změní mikrobiotu,“ říká profesorka Helena Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu AV ČR, předsedkyně České mikrobiomové společnosti ČLS JEP.
„Osa střeva-mozek představuje obousměrnou komunikaci, ke které dochází prostřednictvím mnoha cest, které zahrnují hormonální, nervové a imunitní mediátory. Signály podél této osy mohou pocházet ze střev, nebo mozku, s cílem zachovat normální funkci střev a odpovídající chování a funkci mozku. V posledních letech se studium střevní mikrobioty stalo jednou z nejdůležitějších oblastí biomedicínského výzkumu“ uvádí vzácný host naší konference, absolvent Karlovy University, profesor MUDr.Přemysl Berčík, PhD, který se právě tomuto výzkumu na Oddělení gastroenterologie McMaster University Hamilton v Kanadě dlouhodobě věnuje.
Velmi intenzivně probíhá výzkum spojení mezi střevní mikrobiotou a normálními mozkovými funkcemi, tedy kognitivními, emočními a paměťovými nebo patologickými stavy, například úzkostí, poruchami nálad a nervového vývoje, jako je autismus. Je nutné se zamyslet nad příčinnými vztahy mezi střevní mikrobiotou a lidským chováním. K iniciativě odborníků z Mikrobiogického ústavu AV ČR, se připojila řada významných osobností z klinických oborů, kterých se tématika mikrobiomu dotýká.
Česká mikrobiomová společnost ČLS JEP je otevřená odborné spolupráci s kolegy napříč teoretickými a klinickými obory. Ráda by vzdělávala laickou i odbornou veřejnost v problematice mikrobioty a možnostech jejího ovlivnění i vztahu ke známým akutním i chronickým chorobám a iniciovala i zastřešovala výzkum, který by posouval znalosti o mikrobiomu dál i v rámci mezinárodní spolupráce.
Informace poskytla: Prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc., členka Výboru ČMS ČLS JEP
