Magazín Elita

Miroslav Graclík, Václav Nekvapil: Větrák

Miroslav Graclík, Václav Nekvapil: Větrák

První životopisná kniha o vynikajícím českém herci, Josefu Větrovcovi. Díky svému plastickému herectví a sametově hlubokému hlasu s charakteristickým témbrem, byl hercem velkých dramatických i komediálních rolí. Jeho postavy oplývaly břitkým humorem, nadsázkou i ironií. Zahrál si v desítkách filmů (Hvězda zvaná Pelyněk, Lidé z maringotek, Holky z porcelánu, Zítra vstanu a opařím se čajem, „Já to tedy beru, šéfe!“, Což takhle dát si špenát, „Já už budu hodný, dědečku!“, Jak napálit advokáta, Zralé víno, Anděl s ďáblem v těle, Jak básníkům chutná život...) i televizních seriálů (Chalupáři, 30 případů majora Zemana, Byl jednou jeden dům, Arabela, My všichni školou povinní, Synové a dcery Jakuba skláře, Cirkus Humberto, Dobrodružství kriminalistiky...) a u diváků si získal velkou popularitu.

 Ve spolupráci s Větrovcovou jedinou dcerou Jitkou vznikla první výpravná a celobarevná biografie o tomto velkém herci. Jeho životní příběh ilustruje málem šest stovek fotografií. Mnoho z nich je z osobního archivu Jitky Větrovcové a většina je zveřejněna vůbec poprvé, což platí i pro obsáhlý a exkluzivní rozhovor s ní. Své vzpomínky a fotografie do knihy poskytla i Větrovcova sestra Božena Knedlhansová. Spousta unikátních fotografií bylo nalezeno v archivu Divadla J. K. Tyla v Plzni, v němž Josef Větrovec začínal svou hereckou dráhu.

 Život Josefa Větrovce byl velmi složitý a neméně komplikovaná byla i jeho osobnost. Je to neuvěřitelné, ale tento velký herec se v podstatě záměrně odstřihával od své vlastní minulosti, i od svých nejbližších příbuzných. Sestru Boženu nikdy nenavštívil v rodné Plzni a ani ona nikdy nebyla u něj doma v Praze. Velmi komplikovaný vztah měl i se svou jedinou dcerou Jitkou.

 Na jevišti dokázal charismatický Větrák, jak kolegové Josefu Větrovcovi říkali, zastínit všechny kolegy, diváci jej milovali ve filmu i v televizních inscenacích a seriálech. Ve společnosti hýřil vtipem a rozhodně si nemohl stěžovat na nezájem žen. Jako přesvědčený a angažovaný komunista a ředitel divadla dokázal podržet kolegy, i když měli politické problémy. Do svého soukromí ovšem nepouštěl nikoho. O hrůzách, které prožil za války v koncentračním táboře, se mu nikdy nepřestalo zdát. Bezesporu i tyto běsy ovlivnily jeho osobnost a charakter...

UKÁZKA:

Nejmladší sestra Josef Větrovce Božena Knedlhansová se narodila v listopadu 1925 a žije v Plzni.

Viděla jste ho někdy hrát divadlo v Praze?

„Ne, nikdy jsem ho v Divadle E. F. Buriana neviděla. Nikdy mě ani nepozval. Do Prahy jsem moc nejezdila, jen jednou jsem byla s dcerou v Praze na výletě, tak jsme si řekly, že bychom se mohly u Pepíka zastavit v práci, tak jsme šly do divadla na neohlášenou návštěvu, ale bohužel nebyl v kanceláři. Ani jsem u něj v Praze nikdy nebyla doma na návštěvě. Měla jsem sice adresu, ale kde vlastně bydlel a jak to u něj doma vypadalo, to nevím. Pokud žil a pracoval ještě v Plzni, tak jsem ho párkrát doma navštívila, ale v Praze už ne.“

Mrzelo vás, že se takto stranil, i když jste byla jeho sestra?

„Ano, bylo mi to líto, že se nikdy v rozhovorech nezmínil o tom, že má v Plzni sestru. Nikdy o mně nemluvil. Kdybych ho neviděla v televizi, nevěděla bych ani, že je naživu. Manžel mi ale vždy říkal: „A chybí ti? Vždyť máš všechno. Máš mě. A měl pravdu.“

O kontakt s ním jste se tedy vždy snažila vy?

„Ano, byla jsem to já, kdo se vždy snažil zůstat v kontaktu. Pepík si toho byl vědom a na sklonku života mi za to poděkoval. Dalo by se spočítat na prstech jedné ruky, kolik mi napsal dopisů.“

Tento odstup si udržoval i od vašich dětí?

„Ano, opravdu se nedá říct, že by Pepík byl skutečný strýc. Má dcera Pepíka viděla za svého života pětkrát. Naposledy v roce 1983 na pohřbu mého manžela. To ani nikdo nečekal, že přijede. Přivezl ho řidič, pobyl s námi tři čtvrtě hodiny a zase musel odjet. To bylo naposledy, kdy má dcera svého slavného strýce viděla.“

Jak jste se dozvěděla, že Josef Větrovec zemřel?

„Dozvěděla jsem se to z rozhlasu. Ale musela jsem si to ověřit, protože se už jednou stalo, že v rádiu oznámili, že zemřel člen plzeňského divadla Josef Větrovec, což byla jen shoda jmen. Byl to tuším výtvarník nebo něco podobného a byla to tenkrát skutečně jen shoda jmen. Ale když zemřel Pepík, tak mi pak i Jitka poslala parte. Ani nezavolala, jen poslala parte. Ani vlastně nevím, na co Pepík zemřel.“

Nejste v kontaktu s bratrovou dcerou Jitkou Větrovcovou a jejími dětmi?

„Ne, nejsme. Ani nevím, jak Jitka teď vypadá. Má dcera Jitku, tedy svou sestřenici, například nikdy neviděla.“

Víte o něčem, co by Pepíka třeba mrzelo?

„Ano, na sklonku života mi jednou řekl, že by se chtěl mamince za mnohé omluvit, ale už to nešlo.“

Foto: MV knihy

 

Info o knize:

Miroslav Graclík / Václav Nekvapil

Josef Větrovec – Větrák

stran: 416 ■ formát: B5 (165 x 240 mm)

vazba: V8 (rovný hřbet, stužka, bílý kapitálek) ■ barevnost: 4 / 4

přebal: barevný lamino s ÚV lakem ■ ISBN: 978-80-87003-54-1 ■ cena: 399,- Kč

Fotogalerie
11349 11350 11351

Další články z rubriky

Heidi můžete mít doma jako kočičku

Heidi můžete mít doma jako kočičku

Televize NAŽIVO již od 20. listopadu!

Televize NAŽIVO již od 20. listopadu!

Lavi má dotočeno…, film Vyšehrad dorazí do kin příští rok

Lavi má dotočeno…, film Vyšehrad dorazí do kin příští rok

Nabarvené ptáče získalo nominaci na Evropskou filmovou cenu

Nabarvené ptáče získalo nominaci na Evropskou filmovou cenu

Knihy pod stromeček: Milostný příběh odehrávající se v Japonsku

Knihy pod stromeček: Milostný příběh odehrávající se v Japonsku

ŠTĚSTÍ PŘEJE PŘIPRAVENÝM