Greta Garbo se zapsala zlatým písmem mezi největší filmové hvězdy všech dob

Magazín

Hvězda němého filmu Greta Garbo se narodila v roce 1905 jako Greta Lovisa Gustafsson v nemajetné rodině. Před kamerou stála poprvé již v patnácti letech, díky stockholmském obchodním domu PUB, kde tehdy prodávala klobouky. Natočila několik krátkých reklamních filmů, kde vysvětlovala, jak se správně oblékat. Za to dostala slušný honorář, který investovala do svého vzdělání. Na herecké akademii se seznámila se slavným režisérem Mauritzem Stillerem, který stál za zrodem legendární, krásné a zároveň záhadné Garbo. Natočila své první filmy a v roce 1927 se jí otevřely brány nejslavnějších filmových amerických ateliérů. Pracovala pro společnost Metr-Goldwyn-Mayer (MGM).

Stiller vždy dbal o její štíhlou linii a pracoval na její nové image ženy vamp. Hollywood zaujala, ale ten si ji začal přetvářet k obrazu svému, s čímž se Stiller nedokázal smířit, navíc vážně onemocněl a v roce 1928 umírá. Greta gabro byla zdrcena.

S příchodem zvukového filmu se stala hollywoodským vývozním artiklem. Evropa po ní šílela. Nebylo snad nikoho, kdo ji v předválečných letech neznal a netoužil ji vidět alespoň na plátně jako Matu Hari, Dámu s kaméliemi či Annu Kareninu. V roce 1938 se odmlčela. Před kamery se vrátila, ale nečekaně v pouhých 36 letech oznámila, že končí s herectvím. Natočila ještě několik zkušebních snímků, ale k velkému návratu ji už nikdo nepřemluvil. Barevného snímku se již nedočkala.

V roce 1954 obdržela čestnou cenu Americké filmové akademie Oscara za celoživotní tvorbu, ve společnosti však příliš často nebývala vídána. Odmítala i účasti na slavnostních večerech předávání cen.

Femme fatale byla Johnem Gilbertem, slavným hercem, třikrát požádána o ruku, než konečně souhlasila. Slavná nevěsta však nechala svého vyvoleného stát před oltářem samotného…

„Vždycky jsem milovala inteligentní muže. A protože jen blázen by si chtěl vzít za manželku slavnou ženu, zůstala jsem svobodná.“

Hodně se se spekulovalo o její orientaci a vřelým vztahem k ženám, například s dramatičkou Mercedes de Acostovou nebo modelkou a tanečnicí Louise Brooksovou.

Poslední část svého života prožila sama v luxusním bytě na Manhattanu o 265 metrech čtverečních v New Yorku, kde jeden pokoj zasvětila památce Mauritze Stillera, muži, který ji objevil pro filmový svět. Sama pak zemřela 15. dubna 1990.