Od nepaměti se přenáší z generace na generaci, že si máme rychle něco přát, pokud padá hvězda. Taková přání se prý plní…
Každý rok tento úkaz můžeme zpravidla hojně pozorovatod 17. července až 24. srpna. Nejvíce jich můžeme spatřit okolo 12. a 13. srpna. Jev bude doprovázet dorůstající Měsíc, pokud budete mít štěstí, spaříte i planetu Jupiter.
Během jediné hodiny jich můžeme spatřit i sedmdesát. To, co však padá, nejsou hvězdy, ale Perseidy, což jsou kometární meteorické roje severní polokoule, žádné hvězdy nejsou. Země prochází skrze její prachový proud. Jakmile k tomu dojde, částečky kometárního prachu vletí do zemské atmosféry, kde vzplanou. Letící hořící prach tak vytváří světelné čáry. Velice známý je lidový název slzy svatého Vavřince, a to podle světce, který byl 10. srpna roku 258 umučen, protože neuposlechl příkaz císaře Valeriána a neodevzdal mu majetek, ale raději ho rozdal chudým.
Název roje je odvozen od souhvězdí Perseus, ze kterého meteory zdánlivě vylétají. Perseidu si nemůžete splést s žádným jiným meteorem, jsou totiž těmi nejrychlejšími. První záznamy o nich pochází z Číny z roku 36 n. l., kdy bylo během jediné noci pozorováno více než 100 meteorů.
