Bramborový salát je u nás tradiční štědrovečerní pokrm, který se podává za studena spolu s kaprem, řízkem nebo vinnou klobásou. Večeře v Česku tradičně začíná rybí polévkou, jako hlavní jídlo se podává obvykle kapr, ale dnes se již setkáváme i netradičním lososem a řízky všeho druhu.
Štědrovečerní večeří ovlivňují krajové zvyklosti, rodinné osvědčené recepty, ale především ji ovlivňuje naše vlastní chuť. Štědrovečerní večeře je dodnes nejvýznamnějším rodinným společným jídlem celého roku.
Bramborový salát se nejčastěji v našich poměrech dělá z uvařených brambor, k nimž se přidávají nejčastěji kyselé okurky, vajíčka vařená natvrdo, cibule, mrkev, zelený hrášek, petržel, celer a majonéza. Někdo přidává jogurt či měkký salám. Ne v krajích, ale spíše v rodinách se také můžeme setkat s tím, že se do salátu přidává smetana pro zjemnění a pro specifickou kyselou chuť nakrájený rybí zavináč. Vše se krájí nadrobno nebo přes speciální sítko se promačkává na kostičky, které se pak společně promíchají. Salát dosolujeme dle chuti, stejně tak zacházíme s pepřem a případně i dalším kořením.
Štědrý den má být postním dnem a jídla by také měla být postní. Za maso se nepokládalo maso rybí, ale v 18. století bylo dražší než ostatní druhy masa, a proto většina domácností dávala přednost levnějším alternativám. Na stolech se tedy objevoval místo kapra lín, sumec a jiné sladkovodní ryby, které byly připravovány nasladko. Kapr se stal běžným štědrovečerním jídlem teprve ve 2. polovině 19. století, neboť jej cenová regulace učinila dostupnějším
Nejstarší dochovaný recept kapra načerno pochází z roku 1810, který se připravoval tři dny a pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel, ořechů a sladkého piva. Podával se s šiškami, později s knedlíky. Pro složitost se postupně z jídelníčku vytratil. Smažený kapr k nám přišel z Rakouska v Domácí kuchařce od Magdalény Dobromily Rettigové z roku 1895.
Text: Lenka Žáčková
