Svátek Zjevení Páně, lidově zvaný „Tří Králů", je vrcholem svátků Vánoc, kdy se Kristus zjevuje nejen izraelskému národu, ale všemu lidu a je obdobný jako vánoční svátek Narození Páně. V obou případech se má Bůh zjevovat jako člověk, jako narozené dítě nesoucí jméno Ježíš, kterého nejdříve uvítají prostí pastýři, pak i mudrci.
Podle legendy přišli Ježíše přivítat mudrcové (podle bible pohané, ale některé zdroje uvádí, že mágové), pravděpodobně však šlo o hvězdopravce z Persie, babylonské kněžstvo kultu Zarathursty. Jejich znalosti jsou spojovány s proroctvím z knihy Numeri, kde Balaám předpovídá, že z rodu Jákobova vyjde hvězda, nový král Izraele.
Svátek Tří Králů doprovází různé lidové zvyky. Nám nejznámějším je žehnání domů, při němž se na dveře svěcenou křídou píší písmena K+M+B+ (ve světě C+M+B+). Nejedná se o počáteční písmena tří králů či mudrců, jak se nozí domnívají, ale jde o zkratku latinského „Christus mansionem benedicat“ – „Kristus žehnej tomuto domu". Tři křížky (znaménka +) symbolizují Nejsvětější trojici Otce, Syna a Ducha Svatého.
Označení králové se pak objevuje až v 6. století u sv. Caesaria z Arles (zmínka v 72. žalmu). Počet mudrců v jednotlivých výkladech je různý - od dvou až po čtyři v západní církvi po dvanáct ve východní. Jmen Kašpar, Melichar a Baltazar se jim dostává zřejmě až v lidových vyprávěních v 7. století.
-lz-
