Kryonika je metoda uchovávání živých organismů, které nemohou být udrženy při životě současnou medicínou a na svojí resuscitaci budou ve stavu hibernace čekat, prozatím neznámo, jak dlouho. Smyslem metody je uchování těla do doby, kdy se najde lék na nemoc, kterou jedinec před uložením trpěl. Důležitým předpokladem je však to, že budou úspěšně oživena.
V současné době tzv. kryoprezervace je nevratná, což znamená, že současná medicína a vědeckotechnický pokrok není ještě tak daleko, aby mohl být živý organismus úspěšně přiveden k životu. Rozhodující pro úspěšnost metody je, aby nedošlo k informační teoretické smrti, což znamená, že nesmí dojít k nenávratné destrukci mozku a informací v něm do takové míry, že by nebylo již možné obnovení jeho funkce. Po zpětném přivedení k životu by nastoupili lékařští odborníci na molekulární nanotechnologii, kteří by zaléčili, respektive opravili poškozenou mozkovou tkáň.
Ralph C. Merkle, americký vědec v oblasti asymetrického šifrování, molekulární nanotechnologie a kryioniky, definoval informačně teoretickou smrt následovně:
„Osoba je mrtvá podle informačně teoretického kritéria, pokud byly zničeny její vzpomínky, osobnost, naděje, sny atd. ve smyslu informačně teoretickém. To znamená, že pokud struktury v mozku, které kódují paměť a osobnost byly natolik poškozeny, že již v principu není možné je obnovit na odpovídající stav, potom je osoba mrtvá. Jestliže struktury v mozku, které kódují paměť a osobnost, jsou zachovány na takové úrovni, že je možné v principu interagovat s pamětí a osobností a tím pádem je obnovení odpovídajícího funkčního stavu v principu možné, potom osoba mrtvá není“.
Prozatím je teorie (teorie informace) jen na úrovni výzkumu, za kterou stojí C.E. Shannon, americký matematik a elektronik a také zakladatel teorie návrhu digitálních elektrických obvodů. Výsledkem teorie informace je například ztrátová komprese – MP3, také přenosový kanál - modemy, DSL či WiFi.
V současné době výzkum ověřuje teorie, které se zaměřují na stanovení doby, kdy fyzicky mozková tkáň začíná podléhat rozpadu odumírajících buněk. Prozatím se jen spekuluje, kdy při pokojové teplotě po klinické smrti dojde k rozpadu odumírajících buněk. Sám soudní lékař a prezident kryobiologické společnosti dr. Arthur W. Row je prozatím skeptický a kryoprezervaci spíše považuje za falešnou naději, i když nástup v budoucnu nevylučuje. A etici vytrvale bijí na poplach a tvrdí, že kryonika je spíše jen pohřební metoda pro mrtvé.
Amerika je země neomezených možností, kde je hibernace možná, avšak za předpokladu, že hibernován může být pouze ten, kdo byl oficiálně prohlášen za mrtvého. Zakladatelem kryonického hnutí byl fyzik Robert Etlinger, v roce 1962 vydal knihu na diskutabilní téma „Perspektiva nesmrtelnosti“ (The Prospect of Immortality). Prvním kryonickým „pacientem“ se stal profesor psychologie James Bedford, kterého v roce 1977 připravil pro uložení do tekutého dusíku sám Ettinger.
Největší institucí v současnosti zabývající se mrazením pacientů, kteří jsou prohlášení za mrtvé, provádí společnost Alcor Life Extension Foundation v arizonském Scottsdale. V roce 2005 byla založena první společnost mimo Spojené státy a nese název Kriorus, která nabízí uchování celého těla, hlavy i zvířat.
Kam šel výzkum
- Výzkum hibernace na seriózní úrovni trvá již více než 100 let. Carl van Linde v roce 1900 dokázal přechovávat bakterie v kapalném dusíku a oživovat je (technika zkapalňování plynů).
- V 80. letech byl skupinou amerických kryobiologů objeven hormonu hibernace Hibernation induction trigger (HIT) - vyvolává snížení tělesné teploty a zpomaluje metabolismus i srdeční tep.
- Zpomalení látkové výměny a snížené nároky na kyslík podchlazením se s úspěchem využívá i při náročných operacích srdce, kdy se tělo hluboce podchlazuje až na 10°C.
- Kryochirurgie ( kryodestrukce) je léčba destrukcí nemocné tkáně řízeným, přesně ohraničeným podchlazením až na -1960°C, které se využívá především při léčbě nádorů.
- Výzkumný tým Biotime Hal Sternberg informaval o „oživlých paviánech“. Tekutina, která umožňuje toto oživení - nazývá Hextend a slouží jako náhražka krevní plazmy. V nejbližší době by se měla používat při velmi složitých operacích, kdy nízká teplota mohla zabránit nadměrným ztrátám krve.
- V roce 2002 se nechal na přání uložit při teplotě tekutého dusíku zemřelý baseballista Ted Williams a zařadil se zhruba mezi stovku již takto čekajících těl zemřelých na pokroky medicíny, které je jednou přivedou k životu a vyléčí.
Cena za hibernaci
- Připravení těla a uložení do tekutého dusíku - až 120 000 dolarůZ těla vypuštěna krev a do prázdných žil napuštěn nemrznoucí roztok. Tělo je ochlazeno velmi rychle, kdy nevznikají velké ledové krystaly (velké ledové krystaly by ostrými hranami poškodily buněčnou membránu, malé ledové krystaly buněčnou membránu nepoškozují). michiganský Cryonics Institute zmrazuje pouze celá těla. „Členům“, kteří se museli zapsat dlouho dopředu, účtuje 28 000 dolarů. Těm, co si vzpomněli až na poslední chvíli, 35 000 dolarů. Roce 2002 michiganský Cryonics Institute, který vedl Ettinger, zmrazoval celá těla řádným členům své společnosti za 28 000 dolarů až 35 000 dolarů.
- Uchování hlavy a mozku (neuroprezervace) - až 80 000 dolarů. Pacient je uveden do spánku a napojen na přístroj, který vhání ve fázi zmrazování krev do srdce a poté je mu podána dávka barbiturátů, dostatečná k přerušení jeho životních funkcí, pak je značné množství krve nahrazeno nemrznoucími chemickými látkami, které brání vytváření ledových krystalů mezi buňkami a minimalizují škodlivé účinky zmrazení. Pak přichází dekapitace (hlava se oddělí od těla) na úrovni 6. krčního obratle a je ponořena do lázně silikonového oleje, kde se postupně zchlazuje. Po dosažení -780°C je pacient přemístěn do hliníkové nádoby, kde je dále kapalným dusíkem podchlazován na teplotu -1960°C. Na počátku nového tisíciletí se tělo ochlazovalo na -195°C.
Nadále není vyřešeno obrovské množství etických, právních a náboženských otázek, které mají své zastánce i odpůrce.
Zpracovala: Lenka Žáčková
