Koleda označuje původně jednoduché zpívané texty, které zpívaly děti o vánočních svátcích (také v den příchodu Tří králů, v den sv. Řehoře a o Velikonocích). Koledníci za zpívání obdrželi tzv. výslužku, kterou představovalo to, co bylo podáváno o a po štědrovečerní večeři. Dnes koleda označuje především písně s vánoční a často také s náboženskou tématikou.
Křesťanské vánoční koledy se objevují od 13. století a prvním z autorů je podle legendy svatý František z Assisi, který byl zakladatelem žebravého řádu františkánů. Oprávněně se mu připisuje také první sestavení betléma (jesliček).
Koleda je všeslovansky rozšířené slovo, pocházející původně z latinského calendae (první den v měsíci), přesto je původ slova velmi nejasný, neboť označuje také první lednové dny ve spojení se slunovratem. Ve středověku byly koledy šířeny napříč Evropou potulnými žáky účinkujícími v oblíbených vánočních hrách.
V Čechách je koledování doloženo již z předhusitského období. Jedna z nejrozšířenějších koled „Narodil se Kristus Pán“ vznikla z latinské duchovní písně „Ave hierarchie coelestis“ (Buď pozdraveno, kněžstvo nebeské).
Oblíbená vánoční píseň současnosti je zpívaná koleda „Tichá noc“. Tu zkomponoval Rakušan Franz Xaver Gruber, text napsal farář Josef Mohr z Oberndorfu a v němčině nese název „Stille Nacht“. Poprvé zazněla o Vánocích roku 1818.
Nejznámější koledy:
|
Narodil se Kristus Pán |
||||
|
Narodil se Kristus Pán, Jenž prorokován jest, Člověčenství naše, |
||||
|
Dej Bůh štěstí tomu domu |
||||
|
Dej Bůh štěstí tomu domu,
|
-red-
