A máme tady první adventní neděli, komerčně označovanou jako železnou. Označení nemá nic společného s křesťanskými tradicemi. V době adventu byly adventní věnce zavěšované na stuhách, avšak s příchodem nového století, jej téměř ve všech domácnostech nahradily věnce, které jsou kladeny na sváteční tabuli.

Advent je z křesťanského pohledu zahájením nového liturgického roku.

Mezi nejvýznamnější symboly adventu západní církve patří adventní věnec, který zdobí čtyři svíce, kdy každá značí jednu neděli a zároveň oslavuje jednu z osobností adventu.

O svíčkách na věnci

Historicky je podle křesťanské liturgie ústřední barva adventu fialová. Vyjadřuje důstojnost, pokání i půst, stejně jako přivítání příchodu Ježíše Krista na svět. Svíčky jsou spojené se jmény odpovídajícími liturgii adventu: 1. Izaijášova, 2. Janova, 3. Pastýřská a 4. Mariina svíčka.

Na našich stolech se nejčastěji setkáváme s věncem se čtyřmi svíčkami, ale v jiných kulturách jich může být pět i více. Svíčky představují příchod světla Kristova do světa, nebo Ježíše Krista na svět. Často se můžeme setkat se třemi fialovými a jednou růžovou, ale přesto barevné variace svíček jsou nevyčerpatelné a nikomu nezasvěcenému vlastně nevadí, že nevychází z křesťanské symboliky.

Na první neděli adventní, je rozsvícena svíce, která by měla být fialová. Představuje naději a očekávání Mesiáše a je obvykle nazývána „svící proroků“ na jejich památku. Proroci předpověděli narození Ježíše Krista.

Jiné názvy svíček:

1. svíčka Patriarchů

2. svíčka Proroků

3. svíčka Jana Křtitele

4. svíčka Marie, matky Ježíšovy

5. svíčka Kristus, světlo světa

 

-red-