A máme tady první adventní neděli, komerčně označovanou jako železnou. Označení nemá nic společného s křesťanskými tradicemi. V době adventu byly adventní věnce zavěšované na stuhách, avšak s příchodem nového století, jej téměř ve všech domácnostech nahradily věnce, které jsou kladeny na sváteční tabuli.
Advent je z křesťanského pohledu zahájením nového liturgického roku.
Mezi nejvýznamnější symboly adventu západní církve patří adventní věnec, který zdobí čtyři svíce, kdy každá značí jednu neděli a zároveň oslavuje jednu z osobností adventu.
O svíčkách na věnci
Historicky je podle křesťanské liturgie ústřední barva adventu fialová. Vyjadřuje důstojnost, pokání i půst, stejně jako přivítání příchodu Ježíše Krista na svět. Svíčky jsou spojené se jmény odpovídajícími liturgii adventu: 1. Izaijášova, 2. Janova, 3. Pastýřská a 4. Mariina svíčka.
Na našich stolech se nejčastěji setkáváme s věncem se čtyřmi svíčkami, ale v jiných kulturách jich může být pět i více. Svíčky představují příchod světla Kristova do světa, nebo Ježíše Krista na svět. Často se můžeme setkat se třemi fialovými a jednou růžovou, ale přesto barevné variace svíček jsou nevyčerpatelné a nikomu nezasvěcenému vlastně nevadí, že nevychází z křesťanské symboliky.
Na první neděli adventní, je rozsvícena svíce, která by měla být fialová. Představuje naději a očekávání Mesiáše a je obvykle nazývána „svící proroků“ na jejich památku. Proroci předpověděli narození Ježíše Krista.
Jiné názvy svíček:
1. svíčka Patriarchů
2. svíčka Proroků
3. svíčka Jana Křtitele
4. svíčka Marie, matky Ježíšovy
5. svíčka Kristus, světlo světa
-red-
