Den české státnosti je státním svátkem, který připadá na den, kdy byl svým bratrem zabit český kníže Václav, později prohlášený za svatého. Kníže Václav z rodu Přemyslovců žil na počátku 10. století a významně se zasadil o christianizaci raného českého státu. Václav byl nejstarším synem knížete Vratislava a Drahomíry.
Datum, respektive rok jeho narození je nejistý, ale nejčastěji se dopátráme roku 907. Na jeho formování měla údajně zásadní vliv jeho babička Ludmila, žena prvního historicky doloženého přemyslovského knížete Bořivoje. Naučila ho číst a psát.
V roce 921 se stal nástupcem knížete Vratislava, avšak fakticky vládly Drahomíra s Ludmilou vzhledem k nízkému věku knížete. Později se vlády vzdaly v jeho prospěch v rozmezí let 922 a 925.
Vznik svátku: Navržen byl na základě usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (24. 3. 2000). Výbor zvolil pro státní svátek označení „Den české státnosti – Svatý Václav“, avšak třenice tehdejšího premiéra Zemana, který svátek viděl v historickém kontextu nevhodný (nepřímý symbol servility a kolaborace) a poslance Vojtěcha Filipa, který navrhl vypuštění tohoto dne ze seznamu státních svátků, prošel až návrh poslance Tlustého s označením „Den české státnosti“.
-red-
