Finské Velikonoce jsou tradičním svátkem jara, ale odehrávají se ještě za mrazivého počasí, přesto si je Finové umí užít. Týden před Velikonocemi je u zapovězeno se veselit, označují ho jako Tichý týden. V sobotu chodí děti na vrbové proutky, pajunkissat a zdobí je barevnými peříčky a krepovým papírem na znamení jara. Severské Velikonoce vrcholí Květnou nedělí.
Když konečně nastane Květná neděle, děti chodí venku s řehtačkami nebo zvonky či se převléknou za velikonoční čarodějnice. V barevném oblečení, s šátky přes hlavu a namalovanými pihami na tvářích chodí malé čarodějnice od dveří ke dveřím s vrbovými větvičkami a říkají: „Virvon, varvon, tuoreeks terveeks, tulevaks vuodeks; vitsa sulle, palkka mulle“. Je to přání zdraví a štěstí.Darují vám ozdobnou větvičku a očekávají malou pozornost, jako je velikonoční vajíčko, čokoládu nebo minci. Tradice pochází z časů, kdy se věřilo, že před Velikonocemi se po ulicích potulují zlí duchové a také čarodějnice a dělají samou neplechu.
Finové se scházejí již brzy ráno, aby viděli východ slunce, které podle pověsti o Velikonocích tančí. Jako symbol jara děti vysazují před svátky do květináčů osení, takže velikonoční svátky jsou za okny zelené. Ve vázách nechybí kočičky.
Tradičním pokrmem je nákyp z žitné mouky zvaný mämmi. I zde drží tradice pomlázky a odměňování za vyšlehání. Holčičky se převlékají za malé čarodějnice, které dostávají jak barevná vařená vejce, tak čokoládová. Tradičním velikonočním vajíčkem je vejce Mignon, které vyrábí finská cukrárna Fazer již od roku 1896. Uvnitř skutečné vaječné skořápky je mandlovo-oříškový nugát.
Mnoho Finů se vydává do Laponska, aby se naposledy před létem podívali na sníh.
