Stříbrná medaile hl. m. Prahy je zvláštním projevem úcty a ocenění za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající vztah k hlavnímu městu Praze. O tom, že si ji Jiřina Bohdalová ocenění za celoživotní umělecké dílo po právu zaslouží, není jistě pochyb.
Na prknech, která znamenají svět, se objevovala od útlého věku, kdy ji maminka zapsala do baletní školy Niny Gordon-Mládkové. Na filmovém plátně se poprvé objevila ve svých šesti letech v němém filmu PIŽLA A ŽIŽLA NA CESTÁCH (1937).
Na prknech, která znamenají svět, se objevovala od útlého věku, kdy ji maminka zapsala do baletní školy Niny Gordon-Mládkové. Na filmovém plátně se poprvé objevila ve svých šesti letech v němém filmu PIŽLA A ŽIŽLA NA CESTÁCH (1937).
Od Jana Wericha dostala jednu z prvních nabídek do stálého angažmá v Divadle ABC. Později hrála i v dalších Městských divadlech pražských a od roku 1967 se stalo její domovskou scénou Divadlo na Vinohradech, kde působila společně s Jiřinou Jiráskovou, která byla další oceněnou dámou za celoživotní umělecké dílo. Medaile obě dámy převzaly 20. března z rukou primátora Bohuslava Svobody ke svému životnímu jubileu.
Významná ocenění Jiřiny Bohdalové:
- Dvakrát získala Českého lva a osmkrát za sebou vyhrála televizní diváckou cenu TýTý.
- Na třetím místě se umístila v anketě Král filmového úsměvu století (za Vlastou Burianem a Vladimírem Menšíkem).
Filmografie Jiřiny Bohdalové:
AŽ PŘIJDE KOCOUR (1963), KRÁL KRÁLŮ (1963), KOMEDIE S KLIKOU (1964), HVĚZDA ZVANÁ PELYNĚK (1964), BÍLÁ PANÍ (1965), DÁMA NA KOLEJÍCH (1966), SVĚTÁCI (1969), UCHO (1969), ČTYŘI VRAŽDY STAČÍ, DRAHOUŠKU (1970), PĚNIČKA A PARAPLÍČKO (1970), ŽENY V OFSAJDU (1971), BULDOCI A TŘEŠNĚ (1981), SMÍCH SE LEPÍ NA PATY (1986), BYLI JSME TO MY (1990) a CORPUS DELICTI (1991), JEDNA KOČKA ZA DRUHOU (1993), NESMRTELNÁ TETA (1993) a FANY (1995) si odnesla dva České lvy.
Foto, autor: -lz-
