Metoda léčebného charakteru, kdy na jedince působí terapeut v úrovni nevědomí mezi spánkem a bděním, což se dá popsat jako stav transu, ve kterém vnímá a přijímá zdání a úkoly, které mají vést k ozdravění těla i ducha a mají za úkol napomoci k odstraňování nevhodných návyků. Tato metoda byla hojně využívána v chirurgických oborech na přelomu 18. a 19. století, aby byla eliminována bolest při zákroku. O několik desítek let později byla z tohoto postu vytlačena anesteziologií, tedy fenoménem doby – chloroformem. Na přelomu 20. a 21. století je opět hypnoterapie přibližuje svému vrcholu, kdy již není využívána jen jako alternativní přístup k eliminaci bolesti, ale především k relaxaci - k docílení vyrovnanosti a přesto také v některých případech jako náhražka analgetik. Výrazných výsledků je docíleno při kombinované léčbě vředů, ekzémů, nespavosti, fobií, úzkostech a také migrénách.
Magazín Elita
