Praha 13 působí jako městská část, kde se žije klidně, stabilně a bez zbytečného hluku. Není to místo velkých kauz ani politických přestřelek, spíš prostor, kde se věci dějí postupně, tiše a s viditelným výsledkem. Právě takový charakter má i její dlouholetý starosta David Vodrážka. Člověk, který už šesté volební období vede radnici způsobem, který se dnes často nevidí, bez okázalosti, bez velkých gest, bez potřeby být středem pozornosti.
„Vždycky jsem měl pocit, že starosta má být člověk, kterého potkáte u rohlíků, ne na billboardu. Lidi se mi ozývají na ulici, v obchodě, na hřišti, a já to beru jako nejpřirozenější způsob komunikace. Úřad je jen budova. Starosta musí být mezi lidmi.“
Když se o něm mluví, často zaznívá slovo stabilita. V praxi znamená, že městská část funguje, že lidé vědí, na koho se obrátit, že se problémy řeší dřív, než přerostou přes hlavu. Vodrážka nestaví svou práci na politických prohlášeních, jeho styl je založený na každodennosti. Na tom, že starosta má znát místní ulice, školy, parky, spolky, že ví, co se kde děje, a že se nebojí řešit i drobnosti, protože právě ty tvoří život městské části.
„Některé věci vypadají malé jen na papíře. Pro člověka, který s nimi žije každý den, jsou velké dost. A já mám rád, když se problémy řeší hned, bez debat o tom, jestli jsou dost důležité. Důležité jsou vždycky pro toho, kdo je přinesl.“
Za dobu, kdy stojí v čele Prahy 13, vznikla řada projektů, které nejsou vidět jen na úředních dokumentech, ale hlavně v běžném životě. Nová základní škola pomohla zvládnout tlak na kapacity, dvě nové školky stabilizovaly předškolní péči v době, kdy se do městské části stěhovalo stále více mladých rodin.
„Škola není jen budova, je to místo, které dává rodinám jistotu, že jejich děti budou mít kde vyrůstat, učit se a potkávat se. Každá školní stavba je pro mě malý svátek. Ne kvůli stříhání pásky, ale kvůli tomu momentu, kdy se tam poprvé rozběhnou děti.“
Praha 13 se nebojí ani moderních technologií. Robotické doručovací vozíky vyzkoušela mezi prvními, ne jako atrakci, ale jako službu, která může pomoci seniorům nebo lidem s omezenou mobilitou.
„Myšlenka robotů mě nejdřív pobavila. Přišlo mi to jako sci fi. Ale pak jsem si řekl, proč by to nemohlo fungovat i u nás. Technologie mají pomáhat lidem. A když vidím, jak si je babičky fotí na mobil, mám pocit, že jsme udělali správnou věc.“
Sportovní život tu má pevné místo. Nový stadion je prostorem, kde se potkávají děti, rodiče, sportovní kluby, kde se odehrávají zápasy, tréninky i komunitní akce. Místo, které žije od rána do večera a které ukazuje, že investice do sportu nejsou jen o výkonu, ale o komunitě.
A pak jsou tu Psí dny. Akce, která začínala jako malý sousedský nápad a dnes patří k největším setkáním pejskařů v Praze. Přesně vystihuje charakter městské části, lidská, přátelská, komunitní.
„Psí dny jsou moje srdeční záležitost. Je to akce, kde se lidi smějí, psi běhají, útulky mají plné ruce práce a celé to má atmosféru, kterou nevymyslíte na žádné poradě.“
Veřejný prostor se tu mění postupně, ale trvale. Parky, hřiště, chodníky, sportoviště, nic z toho nevzniklo jako jednorázová investice, ale jako série menších kroků, které dohromady tvoří celek. Praha 13 se rozvíjí, ale zároveň si drží charakter klidné městské části, kde se dá žít, vychovávat děti, sportovat i pracovat, aniž by člověk měl pocit, že žije v přetíženém prostoru.
Vodrážkův styl vedení je založený na lidskosti. Mluví jednoduše, přímo, bez politických obratů. Jeho názory jsou civilní, neideologické a zaměřené na každodenní život.
„Praha 13 je pro mě domov. A domov se neřídí podle politických prohlášení, ale podle toho, aby se v něm lidem dobře žilo.“
Možná právě proto je jeho práce pro média zajímavá. Ne jako politická kampaň, ale jako příběh člověka, který vede městskou část způsobem, který je dnes vzácný. Bez velkých slov, zato s jasnými výsledky. Bez okázalosti, zato s trpělivostí. Bez konfliktů, zato s důrazem na komunitu.
„Za ta léta jsme získali spoustu ocenění. A já si jich vážím. Ale upřímně, největší ocenění je, když mi někdo řekne, že se mu tu dobře žije. To mě potěší víc než jakákoli plaketa.“
A přestože má práce starosty nekonečný seznam úkolů, dokáže si najít čas i na rodinu. „Moje rodina je pro mě kotva. Kdybych si na ně nenašel čas, tak by ta práce ztratila smysl.“
Praha 13 pod jeho vedením dlouhodobě funguje. A to je dnes možná ta největší hodnota.
Foto: archiv Davida Vodrážky
Fotogalerie
