Grilování, alkohol, pozdní večeře, cestování a nepravidelný režim dávají našemu tělu v létě pořádně zabrat. Zatímco někteří změnu režimu téměř nepocítí, jiní se potýkají s nadýmáním, křečemi nebo průjmem. Rozdíl přitom nespočívá jen v tom, co a kolik člověk snědl, ale také ve vrozených predispozicích a složení střevního mikrobiomu. Opakované obtíže proto není dobré automaticky svádět na dovolenou či letní jídelníček, mohou signalizovat, že je potřeba organismu věnovat větší pozornost.
Letní jídelníček bývá plný protikladů. Mnozí z nás do něj přidávají více ovoce a zeleniny, zároveň ale není těžké sklouznout k nadměrné konzumaci grilovaných a kořeněných pokrmů, alkoholu či slazených nápojů. Vysoké teploty navíc kladou vyšší nároky na skladování potravin a zvyšují riziko alimentárních nákaz. A nic nenaruší pravidelný režim spolehlivěji než cestování a s ním spojené nepravidelné stravování.
„Každý na tyto nástrahy reaguje jinak. Podílejí se na tom vrozené predispozice i rozdíly ve složení střevního mikrobiomu. Většinou přitom nejde o konkrétní poruchu, ale o souhru genetických předpokladů a změn ve stravování, které navíc vychylují střevní mikroorganismy z jejich obvyklého biorytmu,“ vysvětluje Mgr. Hana Sládková Kavínová, vědecká specialistka na nutriční genetiku ze společnosti GHC Genetics.
Prevence na talíři
Samotné predispozice obvykle žádné obtíže nezpůsobují, mohou však ovlivnit, jak organismus zareaguje ve chvíli, kdy je vystaven vyšší zátěži. „Pokud člověk během léta častěji konzumuje větší množství alkoholu, tučných jídel nebo potravin, na které není běžně zvyklý, mohou se geneticky podmíněné rozdíly ve zpracování živin nebo regulaci střevních funkcí projevit výrazněji. Genetika tedy vytváří určitou náchylnost, zatímco životní styl rozhoduje o tom, zda se skutečně projeví,“ dodává odbornice.
Vrozené rizikové faktory se mohou týkat tvorby trávicích enzymů, vstřebávání živin, odbourávání cizorodých látek včetně alkoholu i nastavení imunitního systému. Známým příkladem je nedostatek enzymu laktázy vedoucí k laktózové intoleranci nebo predispozice k celiakii. Zvýšená citlivost se může projevovat opakovaným nadýmáním, křečemi, průjmy, zácpou či pocitem plnosti dlouho po jídle. U někoho se příznaky objevují pouze po konzumaci konkrétních potravin, u jiného se zhoršují při stresu nebo změně stravovacích návyků.
Letní obtíže obvykle po návratu k běžnému režimu odezní. Pokud se však opakují nebo přetrvávají delší dobu, není vhodné je automaticky přisuzovat dovolené či stresu – mohou signalizovat chronický zdravotní problém. Opakované záněty a přehlížené intolerance mohou vést k chronickým střevním onemocněním, poruchám vstřebávání živin, chronické únavě nebo nechtěnému úbytku hmotnosti. Chronický zánět v kombinaci s nezdravým životním stylem navíc patří mezi známé rizikové faktory nádorových onemocnění trávicího traktu.
Vhodný čas navštívit lékaře
Vznik kolorektálního karcinomu je výsledkem kombinace genetických predispozic a životního stylu. Riziko zvyšuje dlouhodobě vysoká konzumace červeného a průmyslově zpracovaného masa, nízký příjem vlákniny, obezita, kouření, alkohol i nedostatek pohybu. U lidí s genetickou predispozicí může být význam zdravého životního stylu ještě větší, protože pomáhá omezovat působení ovlivnitelných rizikových faktorů. Menší část případů je podmíněna vzácnými patogenními variantami genů, které stojí přibližně za 10 % případů kolorektálního karcinomu.
Mezi varovné signály patří krev ve stolici, změna vyprazdňování, střídání průjmů a zácpy, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, přetrvávající bolesti břicha nebo chudokrevnost projevující se únavou. Pokud některý z těchto příznaků trvá déle než několik týdnů, je namístě vyhledat lékaře. Základem prevence zůstává standardní screening – test na okultní krvácení ve stolici a preventivní kolonoskopie.
Doplnit jej lze také testem ColonScreen od GHC Genetics, který v krvi detekuje markery naznačující přítomnost kolorektálního karcinomu. Pokud je výsledek pozitivní, existuje zvýšené riziko, že se v těle rozvíjí nádorové onemocnění, a pacient je odeslán na další vyšetření. Test nenahrazuje preventivní kolonoskopii ani standardní screening, může je však efektivně doplnit – zejména u lidí, kteří potřebují častější sledování, kolonoskopie je pro ně obtížná nebo již rakovinu prodělali.
„Z hlediska životního stylu nejde o žádné převratné myšlenky. Právě strava má však u nádorů tlustého střeva zásadní vliv,“ zdůrazňuje odbornice. Důležitý je dostatečný příjem vlákniny, především ze zeleniny. „Zelenina obsahuje řadu látek, které pomáhají chránit buňky před poškozením, a navíc představuje nejlepší potravu pro naše prospěšné střevní bakterie. Mezi takové pomocníky patří například izothiokyanáty z brokolice, epigalokatechin galát (EGCG) ze zeleného čaje nebo diallylsulfid obsažený v česneku,“ uzavírá Hana Sládková Kavínová.
