Meteorologové očekávají další vlnu tropických teplot, kdy maxima na řadě míst překročí třicet stupňů. V takových podmínkách se palubní deska zaparkovaného auta dokáže rozpálit až na osmdesát stupňů Celsia. Extrémní teplo nepředstavuje riziko jen pro lidi a domácí zvířata, ale také pro mobilní telefony, notebooky nebo powerbanky. Vysoké teploty urychlují stárnutí baterií, mohou poškodit elektroniku a ve výjimečných případech zvýšit i riziko požáru.
Elektronika je dnes běžnou součástí letních výletů i dovolených. Telefony, fotoaparáty, bezdrátová sluchátka nebo tablety se často ocitají v prostředí, pro které nejsou konstruované. Přímé slunce, rozpálený interiér auta nebo dlouhodobé vystavení vysokým teplotám mohou způsobit rychlejší opotřebení i technické závady.
Denisa Krumlová ze společnosti REMA Systém upozorňuje, že elektroniku bychom neměli nechávat na místech, kde se může extrémně zahřívat. Výrobci obvykle uvádějí bezpečný provozní rozsah mezi nulou a pětatřiceti stupni, dlouhodobému skladování pak svědčí teploty kolem patnácti až dvaceti stupňů. Při teplotách nad čtyřicet pět stupňů dochází k výrazně rychlejší degradaci lithium iontových baterií. Motoristické testy přitom ukazují, že už při venkovní teplotě kolem třiceti dvou stupňů se interiér zavřeného auta na slunci během chvíle rozpálí na padesát stupňů a povrch palubní desky může dosáhnout až osmdesáti.
U zařízení s baterií nejde jen o snížení výkonu nebo zkrácení životnosti. Hrozí také poškození samotného článku, který se v krajním případě může vznítit. Varovným signálem je neobvykle horký povrch přístroje, deformace krytu, nafouknutá baterie, zápach, změna barvy nebo potíže při nabíjení. V takových situacích je nejlepší elektroniku okamžitě vypnout a nechat bezpečně vychladnout, postupně a bez prudkého ochlazení.
Citlivá je i navigace v telefonu. Při navigování pracuje naplno displej, GPS modul i datové připojení a telefon se navíc často nabíjí. V kombinaci s rozpáleným interiérem auta a držákem za předním sklem jde o velmi rizikové prostředí. Krumlová proto doporučuje využívat vestavěnou navigaci vozidla nebo umístit telefon do blízkosti průduchu klimatizace.
Rizikové je také nabíjení elektroniky na přímém slunci. Pokud se zařízení zároveň používá, dobíjí a leží v horku, teplota baterie i vnitřních součástek rychle stoupá. Vhodnější je dobíjet ve stínu, na pevném nehořlavém povrchu a nenechávat přístroje zbytečně dlouho připojené k nabíječce.
Pozornost si zaslouží i stará nebo poškozená elektronika. Baterie, nabíječky či powerbanky nepatří do běžného odpadu a není vhodné je dlouhodobě skladovat doma, zejména v nevětraných prostorách, kde může dojít k přehřátí a následnému požáru. Hasiči potvrzují, že počet požárů baterií v elektrokolech a elektrokoloběžkách výrazně roste. Lithiové baterie vyhozené do běžného odpadu navíc představují zásadní riziko v odpadových zařízeních.
Ideální je proto odevzdat elektroniku na místech zpětného odběru, například v prodejnách elektra, sběrných dvorech nebo do určených kontejnerů na elektroodpad. Správné zpracování snižuje bezpečnostní rizika a umožňuje získat zpět část materiálů, které lze znovu využít. Podle Denisy Krumlové stačí několik jednoduchých návyků, které prodlouží životnost elektroniky, sníží riziko poškození a zároveň omezí vznik elektroodpadu.
Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.
