Svátek Zjevení Páně, lidově „Tří králů“, představuje symbolický vrchol vánočního období. Připomíná okamžik, kdy se Kristus zjevuje nejen izraelskému národu, ale celému lidstvu. Stejně jako o Narození Páně se i zde Bůh ukazuje jako člověk – jako novorozené dítě Ježíš, které nejprve přicházejí uctít pastýři a poté i mudrci z dalekých zemí.
Podle evangelia byli tito mudrci vzdělanci, kteří se zabývali hvězdami, přírodními jevy a náboženskými znameními. Nešlo o krále, jak se později tradovalo, ale o pohany, kteří dokázali číst „řeč nebes“. Jejich cesta začíná ve chvíli, kdy spatří neobvyklý úkaz na obloze. Jak uvádí evangelista Matouš: „Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ (Mt 2,2)
Tento nebeský jev si mudrci spojovali s proroctvím z knihy Numeri, kde prorok Balaám předpovídá příchod nového krále Izraele: „Vyjde hvězda z Jákoba.“ (Nu 24,17)
Právě tato věta se stala jedním z nejdůležitějších starozákonních textů vztahovaných k Ježíšovu narození.
Mudrci se proto vydali na dlouhou cestu, aniž by znali jméno dítěte, které hledají. Rozpoznali ho podle znamení, které podle jejich víry nemohlo být náhodné. Jejich příchod tak symbolizuje hledání pravdy, otevřenost vůči Božímu zjevení a propojení kultur, které by se jinak nikdy nesetkaly.
Tradice a zvyky spojené se svátkem
Svátek Tří králů doprovází řada lidových zvyků. V českém prostředí je nejznámější žehnání domů, při němž se na dveře svěcenou křídou píše nápis K+M+B+ (ve světě častěji C+M+B+). Nejde však o iniciály Kašpara, Melichara a Baltazara, ale o latinskou zkratku „Christus mansionem benedicat“ – „Kristus žehnej tomuto domu“. Tři křížky symbolizují Nejsvětější Trojici.
Označení mudrců jako „králů“ se objevuje až v 6. století u sv. Caesaria z Arles, který se odvolává na 72. žalm. Počet mudrců se v různých tradicích liší, západní církev uvádí dva až čtyři, východní až dvanáct. Jména Kašpar, Melichar a Baltazar se objevují pravděpodobně až v lidových vyprávěních 7. století.
Svátek světla a naděje
Zjevení Páně je svátkem světla, které přichází do světa. Hvězda nad Betlémem je symbolem naděje, orientace a hledání smyslu. Mudrci, kteří se vydali na cestu, představují každého člověka, který se nechává vést světlem, ať už víry, poznání, nebo touhy po pravdě.
lž/red
