Když jsem před rokem přečetl první povídkovou knížku Dagmar Peckové „Ty vole se neříká“ během večerů na dva zátahy, nejinak tomu bylo i při četbě nedávno vydané druhé knihy „Tanec mezi vejci“. I tu jsem „zvládl“ během dvou dnů, během nichž jsem si uvědomil, jak se mi báječně čte a jak se u toho královsky bavím. Tentokrát obsahuje nová publikace 103 povídek, a to v tónech, které naznačil už její knižní debut.
I ve své druhé knize slavná pěvkyně – a v posledních letech také činoherečka – předkládá s nadhledem a humorem krátké povídky ze svého barvitého „životaběhu“. Čtenář se tak seznamuje s jejím dětstvím, příbuzenstvem, trampotami i průšvihy stejně jako s prvními úspěchy na poli hudebním, aby nepřišel ani o její dlouholetou světovou slávu a velké triumfy. Mnoho lidí možná napadne stará známá proklamace „Jak chudé děvče ke štěstí přišlo“, ale pokud se začtou do knihy, tak jim docvakne, že v životě a hvězdné kariéře ji potkalo mnohem víc.
Díky mimořádnému talentu a hlasu, ale i pracovitosti a štěstí, že potkala ty pravé kumštýře, se jí povedlo vše, na co sáhla. Nebeská souhra ale obnáší i každodenní dril, cestování, zkoušení, natáčení, premiéry, turné tu v Japonsku, tu v Americe… A když už je někdo hvězdou, neobejde se ani bez perfektních rób, kožichů, šperků, luxusních aut i restaurací. Přesto i tento přepych slouží jako kulisa či druhý plán vyprávění, protože tím důležitým u každé povídky je příběh i emoční dosah. I v pětatřiceti, čtyřiceti řádcích je začátek, střed a konec
I se všemi slavnými dirigenty, režiséry, hvězdnými kolegy, špičkovými orchestry a účinkování na světových scénách a divadlech totiž probleskuje na každé stránce knihy soukromý život, emoce. Zákonitě nemohou chybět lásky i nějaká ta osobní zklamání, trapasy, ale i dvě svatby, z nichž druhá je tou pravou ořechovou. Vynořují se také kamarádi, příbuzní, rodiče, syn a dcera, manžel, ale i některé namistrované „hvězdy“ či ikonické star jako Laďka Kozderková, Hana Hegerová a jiné osobnosti mizející éry.
Ohňostroj mnoha dní a let má různé barvy, kde oceňuji autorčinu upřímnost a sebeironii. Fascinuje mě, jak pozoruhodně umí s humorem a nadhledem psát, jakou má obdivuhodnou slovní zásobu i dokonalou paměť a jak umí svižně vypointovat své autentické mikro příběhy! Zbrusu nová kniha Dagmar Peckové „Tanec mezi vejci“ voní životem a člověčinou, což je v dnešním splašeném světě jedině další plus pro všestrannou umělkyni. Ona vlastně nikdy nebyla všední typ…
Robert Rohál
Foto: archiv Dagmar Peckové a Robert Rohál
Fotogalerie
