Než se stal ikonou světové kulturistiky, filmovým hrdinou a guvernérem Kalifornie, poznal Arnold Schwarzenegger tvrdou realitu manuální práce na rakouských stavbách. V rozhovoru vzpomíná na dny, kdy mu cement rozpraskal kůži a mráz pronikal až do kostí. Právě tehdy si osvojil respekt k řemeslu, disciplínu i vytrvalost, které ho provázejí dodnes.
V mládí jste v Rakousku skutečně pracoval jako zedník – jak tato zkušenost ovlivnila Váš postoj k manuální práci?
Arnold Schwarzenegger: „Ano, je to pravda – když jsem byl mladý, pracoval jsem na stavbě, abych si přivydělal. Tehdy jsem pocítil, co znamená tvrdá práce: každý den brzy ráno na stavbě, za každého počasí, kůže rozpraskaná od cementu a zimy. Od té doby vím, co skutečné řemeslo vyžaduje vůli a vytrvalost.“
Vidíte nějaké paralely mezi kulturistikou a kutilstvím? Obě disciplíny vyžadují sílu a přesnost.
AS: „Rozhodně – nic se neudělá samo. V kulturistice záleží na každém svalu, v zedničině mimo jiné na síle a přesnosti. Po tréninku v posilovně jsem se alespoň mohl osprchovat – na stavbě mi prach z cementu zůstával na kůži celý den. Ale základní princip je u obou stejný: když se projektu věnujete každý den, nakonec uvidíte, co jste dokázali a právem na to můžete být hrdí.“
Je pravda, že jste si své první bydlení v Los Angeles zrekonstruoval sám? Jaký nástroj byl tehdy pro Vás nenahraditelný? (pozn. redakce: Arnold si tehdy koupil zchátralý dům a opravil ho vlastními silami.)
AS:„Ano – byl to úplně zdevastovaný dům v Los Angeles. Neměl jsem peníze na řemeslníky, tak jsem si poradil sám: betonování, bourání zdí, elektroinstalace. Můj nejdůležitější nástroj? Neohrabaná příklepová vrtačka – tehdy jsem ji držel v ruce častěji než dnes mobil. Bože, tenkrát bych byl fakt rád, kdybych měl příklepovku od PARKSIDE – třetinová váha, dvojnásobný výkon. Ale neměl jsem na výběr. Naštěstí jsou dnes nástroje mnohem praktičtější.“
Jakou nejčastější chybu dělají kutilové začátečníci. Jak se jí dá vyhnout?
AS: „Kdo to odbude v přípravě, bude to dělat dvakrát. Dobrý nástroj je samozřejmost – ale ten nejlepší pomocník je svinovací metr. Moje rada: třikrát měř a jednou řež.“
Podle jakých kritérií posuzujete kvalitu nářadí?
„Důležité jsou pro mě tři věci. Za prvé odolnost nářadí musí fungovat i pod plnou zátěží. Za druhé ergonomie musí dobře sedět v ruce, ať už jde o přesnou práci, nebo hrubou sílu. A za třetí ovladatelnost, každé nářadí by mělo být intuitivní, bez zbytečných komplikací.“
V nové kampani PARKSIDE motivujete lidi k tomu, aby se pustili do svých kutilských projektů. Co Vás osobně na tomto projektu zaujalo? A jak důležité je pro Vás inspirovat ostatní?
„PARKSIDE nabízí profesionální nářadí pro každého – to mě na značce nejvíc oslovilo. Když jsem se v osmnácti učil zedníkem v Grazu, pracovali jsme s vybavením, které bych si tehdy vůbec nemohl dovolit. PARKSIDE ukazuje, že kvalita nemusí být drahá. Každý by měl mít možnost něco vlastnoručně vytvořit – ať už je to polička, nebo celý dům. A když značka podpoří takhle širokým sortimentem, rád lidem pomohu najít motivaci pustit se do toho.“
Jste známý svou všestranností – od kulturistiky přes herectví až po politiku. A co Vaše kutilské dovednosti?
„Řemeslo pro mě nikdy nebylo jen koníčkem. Řemeslo byla moje práce, která mi vydělávala peníze. Když mi bylo 15, makal jsem na stavbách v Rakousku, míchal cement a tahal kamení. V té době jsem poznal, co je to skutečná dřina. Ale i dnes si rád něco doma udělám sám. Řemeslo mě naučilo disciplíně a přesnosti, dovednostem, které mi pomáhají celý život. Takže ano, když budete potřebovatpostavit zeď, klidně zavolejte (smích).“
V kampani PARKSIDE ukazujete, že s odhodláním a správnými nástroji se dá zvládnout každá výzva. Máte nějakou konkrétní zkušenost ze života, kdy jste si musel poradit vlastníma rukama?
„Na place bylo pořád něco potřeba opravit nebo přizpůsobit. Kulisy nebo rekvizity bylo často nutné rychle upravit nebo stabilizovat často pod časovým tlakem a s minimem materiálu. V takových chvílích se mi zručnost opravdu hodila, ať už šlo o montáž, úpravy nebo improvizaci. Nemuselo to být dokonalé, hlavně že to vydrželo do další klapky.“
Dokázal jste v životě zrealizovat spoustu projektů – byl ale i nějaký kutilský, který se nepovedl a přinesl Vám důležité ponaučení?
„Když jsem renovoval svůj první dům, zjistil jsem, že projekt neztroskotá na nedostatku talentu, ale na nedostatku plánu. Tehdy jsem musel bourat celé stěny, protože jsem si neudělal značky. Od té doby pro mě platí: svinovací metr, tužka a trpělivost s nimi pracovat, to je klíčový začátek. A pak samozřejmě dobré nářadí, nejlépe od PARKSIDE.“
Kdybyste dnes měl dát mladým lidem jednu radu ohledně kutilství – jaká by to byla?
„Dobrý kutil potřebuje tři věci: správné nářadí, dobrý plán a ochotu učit se z vlastních chyb.“
