Magazín Elita

Zelené střechy stejně jako památky nebo muzea mají svůj den otevřených dveří

Zelené střechy stejně jako památky nebo muzea mají svůj den otevřených dveří

Po teplotně nadprůměrném začátku roku se ve stejném duchu ponesou i další měsíce. Alespoň tak to vypadá podle prvních předpovědí na léto. Spoustu domácností proto bude řešit, jak snížit teplotu v domovech, aniž by museli investovat do klimatizace. Kromě možností, jakými jsou nová fasáda nebo výměna oken je tu však i další možnost. A tou je ozelenění střechy. Flóra na horních patrech totiž není jen uměleckým dílem, ale také pomáhá předcházet teplotním špičkám, váže na sebe škodlivé látky, dokáže si ukládat srážkovou vodu a zároveň prodlužuje životnost použitých stavebních materiálů. A co mnoho lidí neví, i zelenou střechu lze vybudovat pomocí dotací.

O tom, že ozelenění střechy není namáhavou a komplikovanou záležitost se mohou lidé přesvědčit tento čtvrtek. Asociace zelených střech a fasád pořádá letos na Světový den zelených střech 6. června Den otevřených dveří zelených střech poprvé jako pilotní projekt v celé ČR. Odborníci na místě zájemcům střechy ukážou, a odpoví na jakékoliv otázky. Seznam vybraných zelených střech a termíny prohlídek, které budou doplněny odborným výkladem, zájemci naleznou zde:

https://www.zelenestrechy.info/svetovy-den-zelenych-strech. Pro návštěvu každé střechy je nutné se zaregistrovat.

„Ozelenění povrchů budov je v poslední době účinný a populární nástroj pro boj proti klimatickým změnám. Význam takových řešení si v současnosti uvědomují nejen odborníci ale už i velká část obyvatel, protože výkyvy počasí s jeho extrémními projevy jsou stále častější,“ říká Martin Trešl ze společnosti Austrotherm CZ, která se mimo jiné specializuje i na komponenty pro zelené střechy.

Problémem posledních let se podle něj stávají například obrovské přívalové deště, které kanalizační systémy měst s převahou zpevněných, nepropustných ploch nedokážou vstřebat. K tomu se přidávají i extrémně horká léta rozpalující hlavně v hustě osídlených aglomeracích tmavé povrchy komunikací, střech i vlastních plášťů budov. I proto se v Evropě stále více objevují projekty, jejichž výsledkem je stále více zelených střech, vysazených střešních teras a střešních zahrad nebo celých „zazeleněných“ fasád.

Zelené střechy lze vyhotovit v několika variantách, nejčastější však to bývají teplé nebo obrácené střechy. Do teplé střechy se jako izolace hodí materiály s vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi z tvrzené pěny s uzavřenou strukturou pórů, která umožňuje prostorově úsporné řešení zateplení s velmi nízkou výškou. Praktickým řešením je varianta obrácené střechy. „Tepelná izolace odolná vůči vodě a tlaku je umístěna ve skladbě střechy nad hydroizolací, kterou tak chrání a vytváří skvělý základ, na kterém lze dále stavět. Zde se především používá extrudovaná pěna s uzavřenou strukturou pórů a výbornými tepelně izolačními vlastnostmi. Ta je odolná vůči vlhkosti, hnilobě i tlaku,“ dodává Trešl.

Zelené střechy jsou nejen velmi pěkné na pohled, ale také přinášejí řadu pozitivních efektů. Díky vypařování chladí jejich rostliny své okolí, snižují teplotu a redukují hromadění tepla ve městě. Zároveň se vyrovnáváním teploty starají o příjemné klima uvnitř budovy (resp. v místnostech, které jsou pod střechou) a chrání je před letními teplotními špičkami. V zimě vegetace a střešní substrát naopak zamezují přílišnému úniku tepla, čímž působí jako dodatečná tepelná izolace. Výsledky studií Univerzity HafenCity v Hamburku prokázaly, že zelená střecha je v létě až o 30 stupňů Celsia chladnější než ta běžná.

Další jejich výhodou je zpomalení odtoku a ukládání dešťové vody, čímž přispívají ke snížení rizika bleskových lokálních záplav. V případě střech se štěrkovou vrstvou je do kanalizace odvedeno přibližně 80 až 100 procent srážkové vody, ale v případě střešních zahrad je to jen 30 procent. Zbytek se postupně odpaří do městského ovzduší. Přínosem zachytávání dešťové vody je i to, že dochází k lokálnímu chlazení vzduchu prostřednictvím odpařování a zlepšení mikroklimatu bezprostředního okolí. Zelené střechy dokáží rovněž redukovat ostatní negativní vlivy městského prostředí včetně hluku a přispívají ke zlepšení bilance CO₂.

„Velkým potenciálem je i možnost mít výše položené zahrady, které poskytují místo k odpočinku pro lidi, kteří bydlí v hustě zastavěných částech měst. Na střeše nemusí být hned les. I květiny nebo záhony se zeleninou, dokonce i taková výsadba nenáročných sukulentů, vykazují velmi pozitivní účinky. Zatímco u nás je to považováno za nový trend, ve světě se už jedná o osvědčený koncept.“ uzavírá Martin Trešl.

Na zelené střechy lze v Česku žádat peníze z programu Nová zelená úsporám. Například žadatel s rodinným domem může při kombinaci více podporovaných opatření získat až 60 % způsobilých nákladů. Tempo růstu odvětví zelených střech z posledních dostupných údajů mezi lety 2021 a 2022 dokonce výrazně překonalo vývoj tuzemského pozemního stavitelství. Rostlo o 10,7 % oproti poklesu stavitelství o 3,2 %. Může za to i čím dál častější požadavek investorů i obyvatel po zeleni v nově urbanizovaném území.

Fotogalerie
20045 20046 20047

Další články z rubriky

Železniční budova v Brandýse nad Orlicí v novém kabátě!

Železniční budova v Brandýse nad Orlicí v novém kabátě!

Z manažera učitelem: lidé z praxe pomáhají školám „nezakrnět“, u studentů budí respekt

Z manažera učitelem: lidé z praxe pomáhají školám „nezakrnět“, u studentů budí respekt

Spolek VČELÍ STRÁŽ stojí vždy na straně opylujícího hmyzu

Spolek VČELÍ STRÁŽ stojí vždy na straně opylujícího hmyzu

Azylový dům Českého červeného kříže v Kladně se dočká rekonstrukce

Azylový dům Českého červeného kříže v Kladně se dočká rekonstrukce

Mezinárodní olympijský výbor vyzván k ukončení sponzoringu prodejci slazených nápojů

Mezinárodní olympijský výbor vyzván k ukončení sponzoringu prodejci slazených nápojů