Magazín Elita

Malíř Jaroslav Jerry Svoboda a fotografka Dagmar Ultzenová mají své tvůrčí vize a plány

Malíř Jaroslav Jerry Svoboda a fotografka Dagmar Ultzenová mají své tvůrčí vize a plány

Zatímco dnes už známý a respektovaný malíř Jaroslav Jerry Svoboda prezentuje díla, která jsou obrazem jeho odletů do jiných galaxií, fotografka Dáša Ultzenová zaznamenává místa, kde to má ráda a která realisticky zachycuje a odkrývá jejich skrytou krásu či půvab zapomenutých lokací. Barevná plátna a černobílé fotografie. Přesto vymysleli a zrealizovali společnou pražskou výstavu “Spaces and Places”, která budí obdiv a zájem. O čem jejich společná výstava je a co mají v plánu dál, o tom je právě následující rozhovor.

„Spaces and Places” je název vaší první společné výstavy. Co vaše dílo spojuje?

Jerry: Ne, není první. Je to již druhá naše společná výstava, kdy jsem s Dášou vystavoval v rámci charitativní výstavy v Galerii pro onkologické pacienty a podporující umělce v Anenské ulici na Praze 1. Dle mého názoru Dáša ve svých fotografiích dokáže vyjádřit skrytou a nevšední krásu a já ve svých novějších obrazech se tzv. nořím v nekonečné a neprobádané dimenze a prostory.

Dáša: Toto je naše druhá výstava. První, charitativní, byla letos v květnu, v Galerii pro onkologické pacienty a podporující umělce, kdy polovina z prodeje šla na tuto galerii. Jmenovala se “Konfrontace”, ale ve skutečnosti to byla jen konfrontace Jerryho obrazů k mým fotkám. Tematicky šlo o fotky Prahy, Žacléřska a hřbitovů.

Nynější výstava “Spaces and Places” představuje dvě témata, Jerryho Prostory a moje Místa. Hezky se doplňují, ale již vzájemně neovlivňují. Tady na černobílých fotkách ukazuji Prahu a Žacléř, dvě místa, která mám hluboko v srdci, a hledám jejich zašlou krásu, intimitu a minulost. Výstava se uskutečnila ve staré továrně na znaky, v Letohradské 10, na Praze 7, v níž působí komunitní seskupení mladých lidí z Japonska, Mexika, Španělska a dalších národností - lidí, zde dlouhodobě žijících.

O čem jsou Vaše nové obrazy a o čem Dášiny černobílé fotografie?

Jerry: Moje nové obrazy se více zaměřují na opuštění této planety, jelikož žijeme v chaotické době, a já dávám možnost návštěvníkům mé výstavy se mnou opustit tento svět imaginárně a odletět do jiných galaxií. Celá moje tvorba je vlastně art-terapií.

Dáša: Jak jsem již zmínila, fotky ukazují Prahu, moje rodné město, kde žiji a pracuji, a Žacléř, kam odjíždím za odpočinkem a krásnou přírodou, do vcelku opuštěné části naší republiky. V Praze i Žacléři je možné najít spoustu starých, prázdných míst, která mě lákají svou poetičností, duchem minulosti a ztracenosti. Fotky tedy ukazují hřbitovy, stromy, jezero, vyhořelý zámek, architekturu, mosty, ztracené boty v parku, ulice, krmení holubů, starý přístav atd.

Jaké byly reakce návštěvníků? Co Vám tak uvízlo?

Jerry: Reakce návštěvníků byly pozitivní, zejména k mým posledním obrazům, které jsou více optimistické. Později jsem se dozvěděl, že má tvorba z doby covidu působí chmurněji. Nedivím se však tomu, jelikož celá ta doba byla taková. Podle mého názoru by umělci měli více reagovat na dění kolem nás, ale bohužel k tomu tak často nedochází.

Dáša: Reakce byly vesměs příznivé, prodala jsem šest svých fotek. Ještě jsem zapomněla poznamenat, že všechny mé fotky měly rozměr A3. A část z prodeje půjde na výše zmíněnou galerii. A co mně uvízlo v hlavě? Reakce některých kamarádů, že nevěděli, že fotím a vystavuji, na což jsem ráda odpovídala, že já taky ne (smích).

Pokládáte to za úspěch?

Jerry: Ano, pokládám, jelikož rád komunikuji s návštěvníky mých výstav a mohu tak zejména při komentovkách vyjádřit vlastní názor na svoji tvorbu.

Dáša: Do jisté míry ano, a proto jsem se rozhodla, po zkušenosti z první výstavy, že mě zajímá dělat charitativní výstavy a pomáhat tak vždycky nějaké konkrétní organizaci či osobě. Pokud se tedy mé fotky líbí, je tu naděje do budoucnosti, že to i přinese peníze potřebným.

Jaké jsou Vaše další společné tvůrčí plány? Bude další společná výstava?

Jerry: Chci pokračovat v tzv. letu vesmírem a plánuji malovat na větší plátna. Do budoucna bych rád s Dášou vystavoval, jelikož ji považuji za velmi talentovanou fotografku. V tomto roce již nechystám samostatnou výstavu, ale v zimě budu mít skupinovou výstavu v pražské Galerii Portheimka.

Dáša: V prosinci mě čeká samostatná výstava v kavárně Soukenda na Praze 1, kde vystavím fotky různých výloh. A část z prodeje bych ráda věnovala organizaci Lékaři bez hranic.

Společnou výstavu pak plánujeme s Jerrym až začátkem léta, v Bar/aku na Praze 7. Co vystavíme a jak výstavu pojmeme, musíme ještě spolu dohodnout.

Dášo, ještě otázka k Vašim fotkám: kdy, co a proč jste začala fotit? Jaká témata Vás bavila dříve a co Vás baví dnes?

Dáša: Mé pravidelnější focení začalo s mobilem iPhone, kdy jsem zjistila, že dělá pěkné fotky, a mám ho stále u sebe. Fotila jsem všechno a učila se na tom. Tedy město, krajinu, mosty, hřbitovy, lidi... A furt jsem mazala a znovu a trochu jinak fotila. K tomu mi dopomáhal i FB, kam jsem ty fotky dávala a viděla, že se to lidem líbí. Pak přibyl Instagram a fotografický portál Guru.com, kam pravidelně své fotky přidávám. Fotím asi deset let a pouze mobilem. Jde o podobná témata jako dříve, v tom jsem se nějak zabydlela a myslím, že to není špatné.

Jerry, a co tvoje spolupráce s malířkou Rosanou de Montfort?

Jerry: S Rosanou vždy rád vystavuji, jelikož ve svých obrazech řešíme podobná témata. Další společná výstava je plánovaná v příštím roce na Moravě.

Robert Rohál

Foto archiv: Jaroslav Jerry Svoboda a Dagmar Ultzenová

Fotogalerie
18636 18637 18638 18639 18640

Další články z rubriky

Markéta Holcmanová: Jako dítě jsem chtěla umět úplně všechno

Markéta Holcmanová: Jako dítě jsem chtěla umět úplně všechno

Každý obraz je pro mě jako malé dobrodružství, říká malíř Miroslav Mužík

Každý obraz je pro mě jako malé dobrodružství, říká malíř Miroslav Mužík

Anna Vaverková vydává nové album Krása, „deník pražský holky, která se na devět let zasekla v Berlíně a ani neví jak”

Anna Vaverková vydává nové album Krása, „deník pražský holky, která se na devět let zasekla v Berlíně a ani neví jak”

Z posilovny na stavbu: Arnold Schwarzenegger o tvrdé práci a kutilství

Z posilovny na stavbu: Arnold Schwarzenegger o tvrdé práci a kutilství

Jakub Jalůvka: Nevyhledávám cíleně nové trendy, spíše nechávám hudbu, aby si ke mně našla cestu sama

Jakub Jalůvka: Nevyhledávám cíleně nové trendy, spíše nechávám hudbu, aby si ke mně našla cestu sama