V úvodu se mi chce říci, že film Fotograf by měl vidět každý, aby si uvědomil, jak může dopadnout, když něco umí, když se okolo něho válí a povalují peníze, dokud nepřijde někdo, kdo je nahrábne na jednu hromádku a namete na svůj účet a hospodaří tak, jako by jeho byly…
Chceme-li hledat předobrazy v ději a u jednotlivých postav, je to jen na nás divácích, vždyť film začíná scénou, kde sedí Jan Saudek s Karlem Rodenem na lavičce, kde spolu vytvoří alianci a dohodnou se, že: „Budeme si radši vymýšlet.“ Pravdu si tedy tvoří divák sám, aniž by musel být soudcem.
Příběh je volně inspirovaném životem světoznámého českého fotografa Jana Saudka, který je prosycen vášní, slávou, provokací, ženským elementem, ale je také zatracován pro svoji živelnost a přirozenost. Je jím opovrhováno pro život zvrhlíka a přesto je všemi právem uznávaným géniem se sérií talentů, kterých mnozí nedosáhnou ani z poloviny, a ti jsou jeho největšími kritiky. Je osamělým géniem uprostřed davu obdivovatelů se zážitky, které by vydaly na několik filmů, a to několika žánrů – od dramatu po komedii či film, jak se říká, s lechtivým tématem. Sám fotografický génius by asi bez okolků řekl, že se mi asi nechce vyslovit žánr nejlidštější, a to porno…
Tragikomický příběh Jana Saudka v podání Karla Rodena poodkrývá pozadí Janovy tvorby, jeho života, ale i také to, že se mu dodnes zdávají hrůzné scenérie, které dávají její rozměry skutečné vzpomínky z osvětimského koncentračního tábora, kam byl umístěn se svým bratrem Kájou.
Retrospektivní sondy ukazují i jeho neoblomnost a pevný charakter, jak odmítá kupčit se Státní bezpečností a nerad a přesto raději několik desítek let prožil jako dělník v továrně. Jeho fotografie tehdy nikdo neznal, i když již v té době vykazovaly jasné známky mimořádného talentu, který provázela chudoba i zcela mimořádné honoráře ze zahraničí, celá řada milostných avantýr, ničím neusměrňovaná vášeň, výstřednosti, lásku, zradu i osamocení. Ať se jeho život odvíjel jakkoli. Ať film sděluje cokoli, je to člověk inspirativní a moudrý, který se noří do bizarností a je jen málo těch, kteří v něm dokážou spatřit citlivého a vnitřně bohatého člověka. Jen málokdo si uvědomuje, že tento člověk prošel nacistickou a komunistickou totalitou…
Není podstatné, zda je scénář lehce nevyvážený, že střed je příliš dlouhý střed, neboť je to největší sonda do duše Jana Saudka, jaká kdy byla natočena, a to s notnou dávkou napětí, která k jeho životu patří.
Text a foto z novinářské projekce: Lenka Žáčková
Ostatní foro: Bischop
Fotogalerie
