Jmelí se přisuzuje léčivá čarodějná moc a tajuplnost. Za posvátnou rostlinu ji považovali druidové, kteří byli přesvědčeni, že odhání každé zlo. Kněží je odřezávali ceremoniálně zlatými nožíky. Historicky je doloženo, že bylo považováno za rostlinu „ochranitelku“ a symbol života, proto nechybělo při pohanských obřadech.

Roste jako parazit na listnatých stromech, jedlích i borovicích. Na hostitelském stromě vyrůstá v tvaru koule. Čím více je na větvičce bílých bobulek, tím větší štěstí nás má čekat v novém roce. Také se věřilo, že lepivá semena mají moc vyvolat nebo udržet svazek mezi dvěma osobami opačného pohlaví. Zvyk líbání se o Vánocích pod větvičkou jmelí k nám byl „importován“ ze staré Anglie. Muž by měl za polibek s každou dívkou či ženu utrhnout jednu bílou bobulku. Poslední bobulku na jmelí, však musí ponechat do příštích Vánoc, aby dům neopustila láska.