Magazín Elita

DLUHY MAJÍ SVOJI PAMĚŤ, KTERÁ SE PŘENÁŠÍ NA NÁSLEDUJÍCÍ GENERACE

DLUHY MAJÍ SVOJI PAMĚŤ, KTERÁ SE PŘENÁŠÍ NA NÁSLEDUJÍCÍ GENERACE

Je fakt, že zadluženost má svoji paměť a závisí na zadluženosti i našich předků z minulých let. Dá se tedy obecně vyvodit, že vštěpování prvních informací v dětství v patologickém prostředí, jakým je například zadlužená rodina, s největší pravděpodobností skutečně vytváří paměť dluhu v dětské paměti, respektive uchovává tuto vzpomínku na dluh.

Dítě to vidí a hodnotí dle svého stupně vývoje, takže se může stát, že čtyř leté dítě vidí u svých rodičů reakci na obálku „s pruhy“ podrážděně, znechuceně s emočním doprovodem. Toto se v něm zakotví, a když jednou bude v jeho dospělém věku doručena obdobná obálka, může reagovat stejně, jako kdysi jeho rodiče, protože se na to bude dívat nejsilněji uchovanou vzpomínkou. Tímto netvrdím, že v průběhu svého života nepřijme jiné vzorce chování a bude se vždy chovat způsobem, který neodpovídá situaci, ale nemůžeme to vyloučit.

Na paměť se musíme podívat jako na složený psychický proces zahrnující interakci společně s učením na základě zkušeností. Sociolog Samuel (2002) je ve shodě s řadou výzkumníků a ve své publikaci, kterou příznačně nazval Paměť, uvádí: Výzkumníci se shodují, že paměť je proces uchovávání informace v živých organismech.“ Sám ještě dodává: Paměť i toho nejjednoduššího tvora není věcí náhody, ale je to velmi dobře organizovaný a komplikovaný systém, determinovaný hlavně geny a zkušenostmi.“

Psycholožka Vágnerová nahlíží na uchovávání minulých zkušeností jako na paměťový proces a tvrdí: „Vybavování lze chápat jako proces dekódování informací, uložených v paměťovém modulu. Metapaměť, tj. soubor veškerých znalostí a zkušeností s paměťovými funkcemi, je důležitým regulačním mechanismem.“  

Je tedy jasné, že vše, co prostřednictvím smyslů vstupuje do naší mysli, všechny podněty a situace, kterým jsme vystaveni a ve kterých se ocitáme, jsou srovnávány s již uloženými pamětními stopami, nepřijdou-li jiné, nemáme s čím srovnávat, neumíme jinak přistupovat.

V této souvislosti musím nutně citovat psycholožku Plhákovou, která v učebnici Obecné psychologie (2007) uvádí: Nejtrvalejšími obsahy autobiografické paměti jsou vzpomínky na osobní zážitky, které měly výrazný emocionální doprovod.“

Paměť dluhů může být i konstruktem předsudků, ale vyslovím-li tuto teorii, mám na mysli ten stav, který býval uváděn v životopisech a kádrových materiálech, například - pochází z chudé rodiny. V druhé rovině mám na mysli stav prolomení neveřejných informací o příslušném statusu (sociálním postavení) jedince či rodiny, kdy bývá uváděno například: „Rodina žije ve špatných sociálních podmínkách“, také například, „rodina na obživu používá prostředky z trestné činnosti“.   Prolomení tohoto druhu konkrétních informací může vytvořit konstrukci o tom, že dluhy jsou v rodině zakotveny po generace a může to tak skutečně být, a pak můžeme v tomto případě vyjádřit, že dluhy mají paměť.

 

Foto ilustrační

Lenka Žáčková


Další články z rubriky

TANDEM TERAPIE JE PODPORA POSKYTOVÁNA MUŽEM A ŽENOU

TANDEM TERAPIE JE PODPORA POSKYTOVÁNA MUŽEM A ŽENOU

ZASVĚCENÍ DO TAJŮ LÁSKY A POLÍBENÍ POD TŘEŠNÍ!

ZASVĚCENÍ DO TAJŮ LÁSKY A POLÍBENÍ POD TŘEŠNÍ!

MARIÁŠOVÉ KARTY MAJÍ SÍLU, POKUD MY MÁME VŮLI….

MARIÁŠOVÉ KARTY MAJÍ SÍLU, POKUD MY MÁME VŮLI….

PSYCHOSPIRITUÁLNÍ KRIZE MŮŽE DOSTIHNOUT KOHOKOLI!

PSYCHOSPIRITUÁLNÍ KRIZE MŮŽE DOSTIHNOUT KOHOKOLI!

SYNDROM PÁNSKÝCH SPRCH

SYNDROM PÁNSKÝCH SPRCH

INTERBEAUTY PRAGUE 2017