Na silnicích se můžete setkat s řadou řidičů, kteří trpí spánkovou poruchou. Možná to jste i vy. Prověřte si na základě testu „Epworthská škála spavosti“, zda vaše pocity usínání a dřímání nevykazují známky nemoci zvané hypersomnie, což je nemoc, která může připravit řidiče o jeho řidičské oprávnění. Může to být důvod k vyjádření nezpůsobilosti k řízení motorových vozidel za předpokladu, že řidič není schopen udržet bdělost, kdy jde o zdravotní nezpůsobilost ve smyslu vyhlášky 72/2011 Sb. v platném znění. 

Epworthská škála spavosti

Vyberte v následující škále číslo nejvhodnější odpovědi ke každé níže uvedené situaci (© Johns MW: A new method for measuring sleepiness: the Epworth sleepiness scale. Sleep 1991; 14: 540-545. MP 2003)

0 = nikdy bych nedřímal, neusínal

1 = slabá pravděpodobnost dřímoty, spánku

2 = střední pravděpodobnost dřímoty, spánku

3 = značná pravděpodobnost dřímoty, spánku

• Četba v sedě.....
• Sledování televize.....
• Nečinné sezení na veřejném místě.....
• Při hodinové jízdě v autě jako spolujezdec.....
• Při odpoledním ležení, když to okolnosti dovolují.....
• Při hovoru vsedě.....
• Vsedě, v klidu, po jídle, bez alkoholu.....
• V automobilu stojícím několik minut v dopravní zácpě .....

Součet ......

Hodnocení: 0 - 10  norma 11 a více nadměrná denní spavost, čím vyšší počet bodů v součtu, tím může být porucha závažnější

Hypersomnie se projevuje především nadměrnou spavostí, která může také být následkem nedostatku spánku či spánkem v nevhodném, tedy rušivém prostředí. Další známou příčinou jsou některé psychiatrické nemoci (poruchy), například při úzkostných stavech, depresích a psychózách, dále při infekci centrální nervové soustavy, kam řadíme běžné i klíšťové encefalitidy, při degenerativních onemocněních mozku a některých onemocněních spojených s chybnou regulací hormonů v těle, ale také při intoxikaci a při nedostatečném okysličování mozku.

Nadměrná spavost zahrnuje prodloužený noční spánek, fázi usínání a samotný spánek v jakékoli denní době. Lidé s touto poruchou nejsou nikdy odpočatí ani za předpokladu, že prospali celý den. Délka spánku je individuální a i dle jeho délky můžeme zařadit „spáče“ do tří stupňové škály, kdy toho, kdo spí 9 až 10 hodin, považujeme za dlouho spícího, ale nemusí se ještě jednat o poruchu.

1. Mírná nadměrná denní spavost: Spánek přichází jen v situacích klidu, a kdy postačí jen malá pozornost, například při nezáživném poslechu přednášky, stále stejném lamentování kolegy apod..
2. Střední nadměrná denní spavost: Spánek se dostavuje denně, i při mírné fyzické námaze a při nutnosti středního stupně pozornosti, například při řízení vozidla, při zajímavé přednášce, ale také při koncertě či v divadle. Tento stupeň již jedince limituje, a tedy může narušovat sociální vztahy a způsobovat pracovní potíže.
3. Závažná nadměrná denní spavost: Spánek přichází denně, a to při jakékoliv fyzické i duševní aktivitě, která vyžaduje mírné a střední soustředění. Zasažený jedinec usíná při jídle, při rozhovoru i při řízení, při chůzi či cvičení. Symptomy závažné nadměrné denní spavosti vedou k významným společenským a pracovním omezením, jedinci jsou často nepochopení.

Hypersomnie je diagnostikována na základě podrobné anamnézy, včetně vyhodnocení spánkového kalendáře, dále posouzením několika sebeposuzovacích škál spavosti (nejčastěji je používaná právě Epworthská škála spavosti). Zařazována bývá tzv. polysomnografie (zkr. PSG), při které je prováděn záznam několika funkcí organismu za spánku.

Souběžně je prováděn záznam mozkové aktivity (EEG), svalové aktivity (EMG) svalstva brady, oční pohyby, záznam srdečního rytmu (EKG), dechový rytmus, tlak krve aj. Tento proces zmapuje jednotlivé fáze spánku, tzv. spánkový profil srov. REM, NREM.

Foto ilustrační

Lenka Žáčková