Magazín Elita

PROČ PŘETRVÁVÁ KONTROVERSE BENEŠOVÝCH DEKRETŮ

PROČ PŘETRVÁVÁ KONTROVERSE BENEŠOVÝCH DEKRETŮ

Benešovy dekrety je neoficiální souhrnné označení 98 dekretů vydaných v roce 1945, v době před znovuustavením Národního shromáždění, presidentem Edvardem Benešem a ratihabovaných ústavním zákonem č. 57/1946 Sb. (vyhlášeny za platný zákon). Byly přijaty československou vládou v exilu a v prvních měsících po návratu do Československa.

Termínu "Benešovy dekrety" se obvykle užívá v zúženém smyslu pro ty z nich, které jsou pro svůj charakter předmětem dodnes trvající kontroverse.

Jedná se především o ty, které pojednávají a jsou spojené především s konfiskací majetku etnických Němců a Maďarů, zrušení československého státního občanství etnickým Němcům a Maďarům, dále zrušení německé university a německých vysokých škol technických.

Na dobu tzv. prozatímního zřízení ČSR (doba v exilu) připadá 45 dekretů (z toho 11 ústavních), od dubna 1945 do října 1945 bylo vydáno dalších 98 dekretů (z toho 6 ústavních dekretů). Podle ústavního dekretu o prozatímním výkonu moci zákonodárné vydávala vláda dekrety na místě Národního shromáždění, vzhledem k tomu, že nebylo možno vykonávat zákonodárnou moc v souladu s Ústavou.

Dekrety (1940–1945) byly vydány v tzv. Úředním věstníku československém, který nebyl na českém území oficiálně distribuován - dekrety nebyly řádně veřejně vyhlášeny a nestaly se ve formálním ani materiálním smyslu platnými, avšak v roce 1945 bylo šest z těchto dekretů tzv. republikováno  (tedy „zlegalizováno“ ve Sborníku) vyhláškami. Zbylých 38 dekretů a ústavních dekretů vyšlo jako Příloha Sbírky zákonů a nařízení republiky Československé, ročník 1947 - V této příloze se uveřejňují ústavní dekrety presidenta republiky a dekrety presidenta republiky, vyhlášené v Úředním věstníku československém (vydávaném v Londýně), o nichž vláda neurčila, že zůstávají na osvobozeném území v platnosti, a které proto nebyly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a nařízení [§ 1, písm. a) ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 23. června 1945, č. 22. Sb., o vyhlášení právních předpisů, vydaných mimo území republiky Československé] Tím se provádí ustanovení článku III., odst. 1 ústavního zákona ze dne 28. března 1946 č. 57 Sb., kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety presidenta republiky.

Platnost Benešových dekretů potvrdil v r. 1995 Ústavní soud precedenčním nálezem č. 55/1995 Sb. (causa Dreithaler); tento nález však obsahuje zjevně politicky motivované, účelové proklamativní pasáže a nelze ho hodnotit jako text vysoké právní hodnoty. Závaznost Benešových dekretů však byla mezitím potvrzena celou řadou dalších nálezů Ústavního soudu, zejména v případech, kdy se navrácení majetku domáhali potomci šlechtických rodů.

Zdroj: Iuridictum – Encyklopedie o právu

Foto: Podpis jednoho z dekretů


Další články z rubriky

ZPRACOVÁNÍ A OCHRANA DAT PODLÉHÁ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ZPRACOVÁNÍ A OCHRANA DAT PODLÉHÁ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

VÁNOČNÍ KAPŘI BUDOU

VÁNOČNÍ KAPŘI BUDOU

PRÁVNÍ ŘÁD NEZNÁ ÚKON VÝPOVĚĎ DOHODOU

PRÁVNÍ ŘÁD NEZNÁ ÚKON VÝPOVĚĎ DOHODOU

BOROVENŠTÍ DOBROVOLNÍ HASIČI POTVRDILI SVOJI POTŘEBNOST!

BOROVENŠTÍ DOBROVOLNÍ HASIČI POTVRDILI SVOJI POTŘEBNOST!

ÚSTAVNÍ SOUD SE ZASTAL PACIENTŮ A LÉKAŘŮ

ÚSTAVNÍ SOUD SE ZASTAL PACIENTŮ A LÉKAŘŮ