Magazín Elita

KAŽDÝ DESÁTÝ ZAMĚSTNANEC V EVROPĚ MĚL ABSENCI KVŮLI DEPRESÍM

KAŽDÝ DESÁTÝ ZAMĚSTNANEC V EVROPĚ MĚL ABSENCI KVŮLI DEPRESÍM

Brusel 1. října (PROTEXT/PRNewswire) - Jedna epizoda deprese způsobuje v průměru 36 zameškaných pracovních dní. Manažeři hlásí, že řešení tohoto problému vyžaduje lepší právní předpisy včetně školení a poradenství.

Jeden z 10 dotazovaných lidí pracujících v Evropě si někdy vzal v zaměstnání volno kvůli depresi. Podle nového průzkumu Evropské asociace pro boj s depresí znamená jedna epizoda deprese v průměru 36 ztracených dnů. To odpovídá více než 21 000 dnům ztraceného pracovního času této skupiny lidí. I přes závažnost problému však téměř jeden ze tří manažerů uvedl, že nemá žádnou formální podporu a zdroje pro řešení problémů zaměstnanců, kteří mají deprese. 43% manažerů požaduje lepší předpisy a právní normy na ochranu zaměstnanců.

Člen Evropského parlamentu Stephen Hughes v komentáři k výsledkům řekl: "Deprese na pracovišti představují pracovní a společenský problém, který způsobuje vážné škody, a který vyžaduje pozornost a akci ze strany Evropské unie. Zahrnutí depresí na pracovišti do nové Strategie Evropské komise pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, opírající se o legislativní opatření v následujících dvou letech, bude představovat vynikající pokrok směrem k efektivnější ochraně evropských zaměstnanců a nakonec přispěje k ekonomické a sociální prosperitě."

Deprese je velmi významnou výzvou v oblasti duševního zdraví u osob v produktivním věku. Více než 30 milionů evropských občanů v některé části svého života trpí depresí.[1] Průzkum aliance IDEA (Impact of Depression in the Workplace in Europe Audit, Audit vlivu depresí na pracovišti v Evropě) oslovil více než 7000 osob v Evropě. Bylo zjištěno, že 20% respondentům byla v určitém životním okamžiku diagnostikována deprese. Nejvyšší výskyt byl ve Velké Británii (26%) a nejnižší v Itálii (12%). Nejvyšší pravděpodobnost, že si pracovníci vezmou v práci volno kvůli depresím, je v Německu (61%), Dánsku (60%), a ve Velké Británii (58%). Naproti tomu nejnižší riziko pracovního volna kvůli depresi je v Turecku (25%).

Náklady způsobené depresemi v roce 2010 v rámci EU byly odhadnuty na 92 miliard eur. Ztráty produktivity v důsledku absencí (při pracovním volnu) i docházkou do zaměstnání v době nemoci představují více než 50% všech nákladů spojených s depresemi. [1]Podle průzkumu IDEA byl průměrný počet dní pracovního volna během poslední epizody deprese 36 dnů, nejvyšší v Německu a Velké Británii (41 dní) a nejnižší v Itálii (23dní).

Přes vysokou mírou absencí kvůli depresím jeden ze čtyř pracovníků, kteří se potýkají s depresemi, o svém problému zaměstnavateli neřekl. Z toho každý třetí řekl, že si myslí, že by tím v současném ekonomickém klimatu ohrozil své zaměstnání.

Kognitivní příznaky deprese (potíže s koncentrací, nerozhodnosti a zapomnětlivostí) způsobují značné škody v pracovních funkcích a v produktivitě,[2] a průzkum ukazuje, že tyto symptomy jsou přítomny po 94% času epizody deprese.[3] Povědomí o těchto příznacích je však špatné: pouze 33% pracovníků dotázaných na příznaky deprese uvedlo zapomnětlivost, 44% nerozhodnost a 57% postižených uvedlo potíže se soustředěním. Naproti tomu 88% pracovníků rozeznává deprese podle špatné nálady nebo smutku.

Přibližně jeden ze tří sledovaných manažerů hlásí, že na pracovišti neexistuje žádná formální podpora, která by mu pomohla vypořádat se s depresí u zaměstnanců. Nedostatek podpory je nejhorší v Německu (44%) a nejnižší v Turecku (10%). Manažeři ve Velké Británii (55%) mohou s největší pravděpodobností získat podporu od svého personálního oddělení, zatímco manažeři v Turecku získávají podporu s největší pravděpodobností od zdravotnického pracovníka (79%).

Na dotaz, co je potřeba udělat pro podporu zaměstnanců s depresemi na pracovišti, manažeři nejčastěji uvádějí další poradenské služby a lepší vládní legislativu a předpisy. V Turecku manažeři nejčastěji požadují lepší právní předpisy (55%) a školení pro všechny zaměstnance (63%). Manažeři ve Velké Británii a Turecku požadují lepší poradenské služby (56% a 53%), zatímco němečtí manažeři dávají přednost manažerskému vzdělávání (53%).

Dr. Vincenzo Costigliola, předseda Evropské asociace pro boj s depresí řekl: "Výsledky průzkumu IDEA ukazují, že je třeba hodně udělat pro zvyšování povědomí a pro podporu zaměstnanců a zaměstnavatelů při rozeznávání a zvládání deprese na pracovišti. Žádáme politiky, aby zvážili vliv depresí na pracovní síly a vyzýváme je k řešení rizika depresí u pracovníků a na pracovišti."

Kompletní výsledky šetření IDEA budou zveřejněny v roce 2013.

O průzkumu IDEA (Impact of Depression in the Workplace in Europe Audit, Audit dopadu hospodářské krize na pracoviště v Evropě)

Výzkum byl proveden pomocí on-line panelu společnosti Ipsos MORI, který probíhal od 30. srpna do 19. září 2012. On-line otázky byly položeny 7065 dospělým ve věku 16 až 64 let, kteří jsou zaměstnanci a manažeři, nebo kteří pracovali jako zaměstnanci nebo manažeři během posledních 12 měsíců po celé Evropě. Výsledky jsou vážené, aby vzorek reprezentoval příslušný profil. Úplné datové tabulky jsou k dispozici na vyžádání. Průzkum byl podporován vzdělávacím grantem společnosti H. Lundbeck A/S.

Více informací: http://www.europeandepressionday.com


Další články z rubriky

Slyšeli jste už o metoposkopii?

Slyšeli jste už o metoposkopii?

Přeřeknutí může rozhodnout o vaší kariéře

Přeřeknutí může rozhodnout o vaší kariéře

Snům bychom měli věnovat mimořádnou pozornost, jsou pro nás velmi cenné!

Snům bychom měli věnovat mimořádnou pozornost, jsou pro nás velmi cenné!

JSME SCHOPNÍ KOMUNIKOVAT S MRTVÝMI? PODLE ALLANA KARDECA ANO!

JSME SCHOPNÍ KOMUNIKOVAT S MRTVÝMI? PODLE ALLANA KARDECA ANO!

PROČ ČERNÁ KOČKA BUDÍ TAK VELKÝ RESPEKT?

PROČ ČERNÁ KOČKA BUDÍ TAK VELKÝ RESPEKT?

ŠTĚSTÍ PŘEJE PŘIPRAVENÝM

NÁŠ TIP