Magazín Elita

SPORT MŮŽE ZLEPŠIT KVALITU ŽIVOTA

SPORT MŮŽE ZLEPŠIT KVALITU ŽIVOTA

Myslím, že nikdo nebude nic namítat proti faktu, že sport je prospěšná aktivita, která je nejen vhodná výplň volného času, ale prospívá i našemu zdraví a dokonce může zlepšit i náš sociální život. Když se o někom řekne, že je sportovec, většina lidí si vybaví zdravého člověka se svalnatou postavou.

Méně lidí ví o sportujících vozíčkářích, kteří se prohánějí například po hřišti na svých mechanických vozících – jsou tedy často ještě více svalnatí než ti zdraví sportovci… Asi nikdo by za sportovce neoznačil člověka, který vinou nemoci nemá svaly téměř žádné a bez pomoci se třeba ani nenají. Ale přesto, i takoví lidé sportují a to dokonce velmi aktivně. Pro lidi s těžším až těžkým tělesným handicapem, kteří jsou odkázáni na elektrický vozík, tu opravdu mnoho aktivit neexistuje. A co se týče sportu, bavíme se zhruba o dvou. Florbal na elektrických vozících je jediná kolektivní hra, kterou může hrát téměř jakkoliv tělesně postižený člověk. Jediná podmínka, která je však zásadní, je, že tento člověk musí zvládat řízení elektrického vozíku. Pak už stačí jen přemoci strach a možná pohodlnost a začít.

Florbal na elektrických vozících, který je v zahraničí známý pod pojmem Electric Wheelchair Hockey (EWH), vznikl v Nizozemsku již v 70. letech a na západě má tedy dlouhou tradici a širokou základnu. Tento sport vychází částečně z pozemního hokeje, ale hraje se s hokejkou a míčkem na florbal. Pravidla jsou uzpůsobená tak, aby mohl hrát opravdu téměř každý. Pro lidi, kteří nemohou hokejku držet, je zde speciální konstrukce (T-stick), která se připevní před vozík a hráč hraje její pomocí. Mantinely jsou jen 20 cm vysoké, to platí i pro bránu, protože míček nesmí letět výš, než 20 cm. V poli hraje pět hráčů, z nichž brankář a minimálně jeden hráč v poli musí hrát s T-stickou. Tento sport u nás nejčastěji hrají lidé po úrazu páteře v krční oblasti (kvadruplegici), lidé s Dětskou mozkovou obrnou, lidé s nervosvalovými onemocněními typu Myopatie nebo Svalová dystrofie, ale také lidé malého vzrůstu. V zahraničí nejsou neobvyklí hráči s dýchacím přístrojem za zady.

Do České Republiky tento sport přišel až na začátku druhého tisíciletí, když v roce 2002 vznikl první český klub tehdy Snow Wolves, dnes Tigers Janské Lázně. V roce 2003 vznikl náš pražský klub, který se dnes jmenuje EWSC Jaguars Praha, a když se v roce 2007 přidal tým Rejnoci ze Zlína, mohla se začít hrát Česká liga. Náš klub později poskytl základ dalším dvěma pražským klubům a to Cavaliers v roce 2009 a Transformers v roce 2010.

Náš klub je od svého založení velmi aktivní a zakládáme si na tom, že klub vedou vždy samotní hráči, tedy lidé s handicapem. Měli jsme své zástupce v české Reprezentaci, která se účastnila dvou Mistrovství Evropy (Itálie 2005 a Belgie 2008). Každý rok se účastníme několika mezinárodních turnajů v zahraničí, jeden takový turnaj sami pořádáme. Například v loňském roce jsme pořádali mezinárodní turnaj Prague Cup, účastnili jsme se na turnajích Euro-Cup v německém Güstrow, Champions Cup v německém Weinheimu a pražského turnaje Feel the power. Samozřejmě hrajeme i v České lize, ve které máme letos šanci celkově vyhrát. Za našimi úspěchy samozřejmě stojí práce a to nejen naše, jakožto hráčů. Trénujeme dvakrát týdně pod vedením trenéra. Na trénincích i všech akcích samozřejmě potřebujeme asistenty, potřebujeme řidiče ale i techniky. A tak přicházíme k tomu, kolik to všechno stojí.

Umožnit i těžce postiženým lidem sportovat není levné. Začneme u vybavení. Když člověk začíná hrát, stačí mu běžný elektrický vozík, ale časem potřebuje vozík minimálně rychlejší, ne-li speciální. Našim hráčům se podařilo sehnat finance, vypomohl i klub, a tak hrajeme na vozících speciálně upravených. Dále tu máme samotný provoz klubu, který platí pronájem tělocvičen a garáže, provoz klubového auta, asistenty, bez kterých se neobejdeme při žádné činnosti a trenéra. Klub platí za hráče startovné na zahraničních akcích, dopravu a všechny náklady spjaté s asistencí. Nemáme žádnou stálou podporu od státu, žijeme jen z grantů a dárcovství a sehnat finance je rok od roku obtížnější. Ale myslíme si, že to stojí za to.

Sportovní aktivita totiž člověka s postižením velmi rozvíjí a osamostatňuje. Navíc pravidelný trénink znamená i sociální aktivizaci, člověk musí ven mezi lidi. Získá mnoho nových známých a přátel. Má možnost cestovat a hlavně – musí se starat sám o sebe, ve smyslu, že si musí umět říct, co chce a co potřebuje. Kolektivní sport člověka naučí i víc přemýšlet, spolupracovat s ostatními. Je to smysluplná aktivita, která lidem s handicapem často chybí. Zvedá sebevědomí a zlepšuje tak psychický stav. A ke všemu pohyb je prospěšný pro náš zdravotní stav. Celkově lze říct, že sport dokáže zaktivovat lidi s těžkým tělesným postižením, a tím jim pomůže zapojit se do společnosti a být jí prospěšný, a to je asi ta největší potřeba, která je třeba u lidí s handicapem naplnit.

 

Mgr. Jana Stárková

Místopředsedkyně EWSC Praha

Brankářka

www.ewsport.org

Fotogalerie
945 946 947

Další články z rubriky

VLASTA KOREC JEDE NA DAKAR V DOPROVODNÉM VOZU S TALISMANEM OD LUCIE BÍLÉ

VLASTA KOREC JEDE NA DAKAR V DOPROVODNÉM VOZU S TALISMANEM OD LUCIE BÍLÉ

MIREK ŠIMŮNEK MÁ VÁNOCE RÁD, ALE K VEČEŘI CHODÍ POZDĚ

MIREK ŠIMŮNEK MÁ VÁNOCE RÁD, ALE K VEČEŘI CHODÍ POZDĚ

HEIDI JANKŮ: VÁNOCE BEZ MANŽELA PROCESTUJI

HEIDI JANKŮ: VÁNOCE BEZ MANŽELA PROCESTUJI

CO MĚLA JITKA BOHO LETOS TŘIKRÁT A RADKA KOCUROVÁ JEN JEDNOU?

CO MĚLA JITKA BOHO LETOS TŘIKRÁT A RADKA KOCUROVÁ JEN JEDNOU?

ANI MARKÉTA HRUBEŠOVÁ NEODOLALA ČOKOLÁDĚ, DCERU VÍCE ZAUJAL TEDDY

ANI MARKÉTA HRUBEŠOVÁ NEODOLALA ČOKOLÁDĚ, DCERU VÍCE ZAUJAL TEDDY