PŘÍPAD JIŘÍ KAJÍNEK V LÉTĚ ROKU 2010

Projekty, kauzy, pozvánky

Jiří Kajínek byl odsouzen za dvojnásobnou vraždu a z pokusu o ni. V roce 1998 mu Krajský soud v Plzni uložil doživotí. Do povědomí se vryla i tragická nehoda, kdy při jednom z eskortovaných převozů (mezi věznicí a soudem) vjel policejní vůz mezi lidi čekající na tramvajové zástavce při níž zemřely na Klatovské třídě v Plzni dvě ženy. Dodnes tvrdí, že je nevinný, a požaduje obnovu procesu.

Obecně je známo, že okolo jeho případu je mnoho tajemných a dodnes neobjasněných míst, což dokládají i stížnosti několika ministrů spravedlnosti, kteří podali stížnost na chyby ve vyšetřování. V žádném případě nečiníme žádných závěrů.

Počátek případu dvojnásobné vraždy a pokusu o ni

1993 – květen: u plzeňské věznice byl zavražděn podnikatel Štefan Janda a jeho osobní ochránce Julián Pokoš. Třetí účastník „popravy“ Vojtěch Pokoš byl pouze postřelen. Svědek, který přežil.
1994 – únor: Jiří Kajínek zatčen a obviněn z plzeňských vražd. Od počátku procesu století tvrdí, že se popravy neúčastnil a navíc v inkriminovaném období v Plzni nebyl.
1998 – červen: Jiří Kajínek byl za dvojnásobnou nájemnou vraždu odsouzen k doživotnímu trestu Krajským soudem v Plzni.
2000 – říjen: Jiří Kajínek utekl z věznice Mírov.
2000 – prosinec: Jiří Kajínek byl zadržen v Praze v bytě Marie Černé.

Snaha o nápravu rozsudku a obnovu procesu

1.2. 2001 - ministr spravedlnosti Pavel Rychetský předal Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona pro mnoho nesrovnalostí v případu.
19. 9. 2001 - Nejvyšší soud zamítl - neumožnil tak znovuotevření případu.
10. 10. 2001 - ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš podal stížnost k Ústavnímu soudu pro porušení ústavního právoä, když neumožnil veřejné projednávání případu.
2. 11. 2001 – stížnost zamítnuta, neboť v tomto případu ji může podat jen sám obviněný.
16. 11. 2001 - Kajínek podává stížnost k Ústavnímu soudu.
28. 7. 2002 – Ústavní soud stížnost zamítá.
16. 10. 2003 - advokát Jaroslav Janeček se obrátil na ombudsmana, aby prověřil podezření, že soudy vyměřily jeho klientovi trest chybně. Ombudsman rozhodl, že se kauzou nebude zabývat.
5. 1. 2004 - Kajínkův právník žádá ministra spravedlnosti Karla Čermáka, aby podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona.
6. 2. 2004 - ministr spravedlnosti K. Čermák vydal rozhodnutí, že nepodá k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona.
26. 1. 2004 - objevuje se zcela nový svědek. Své svědectví v rozporu s uvedením vespise.
27.1.2004 - advokáti Jiřího Kajínak JUDr. Klára Slámová a JUDr. Kolja Kubíček požádali Krajský soud v Plzni o obnovu procesu.
8. 4. 2004 - inspekce ministra vnitra Stanislava Grosse opětovně neprokázala podezření propojení policie s popravou u plzeňské věznice.
24. - 25. 5. 2004 - Krajský soud v Plzni začal jednat o obnovení soudního procesu, soudce Mgr. Tomáš Bouček jednání odročil.
20. - 21. 7. 2004 - svědek Vojtěch Pokoš, hlavní svědek v případu, odmítl u soudu vypovídat. Ostatní předvolaní svědkové mluvili ve prospěch Jiřího Kajínka. Soudce Bouček jednání opět odročil.
23. 9. 2004 - Krajský soud v Plzni zamítá žádost o obnovení soudního procesu jako bezdůvodnou.
8. 11. 2004 - advokáti Jiřího Kajínka podali stížnostproti usnesení Krajského soudu v Plzni k Vrchnímu soudu v Praze.
21. 2. 2005 - Vrchní soud v Praze stížnosti vyhověl, případ vrátil k novému projednávání ke Krajskému soudu v Plzni pro procesní chyby.
9. 5. 2005 - Krajský soud v Plzni znovu jedná o obnovení procesu. Vyslechl nového svědka Františka Schreyera, který vypověděl, že od Vojtěcha Pokoše ví, že plzeňské věznice vraždili bývalí policisté Jan Mikeš a Jaroslav Kronďák. Jednání pokračuje 18. 7. 2005. Bylo potvrzeno, že na místě činu byla po vraždách nalezena stvrzenka s vypsaným číslem automobilu, jehož majitel byl přizván. Před soudem popřel, že by byl v době vražd na místě, ale uvedl, že s automobilem jezdil i jeho bývalý zeť, který v té době pracoval u policie. Svědek Alexandr Hegedüs se k výslechu nedostavil. Soudní jednání bylo odročeno na 3. - 5. 10. 2005.
3. 10. 2005 - u soudu vypovídá paní Havlová, vdova po zavražděném podnikateli Jandovi. Uvádí, že je přesvědčená, že Jiří Kajínek jejího manžela nezabil. Svědkové A. Hegedüs a J. Mikeš se k soudu nedostavili. Soudce Bouček jednání odročil na neurčito.
10. 1. 2006 - u soudu vypovídá Jana Chalupová, bývalá pracovnice Kanceláře prezidentarepubliky, která připravovala pro Václava Havla podklady pro udělování milostí. Podle výpovědi svědkyně ji Alexandr Hegedüs na Hradě navštívil s tím, že byl ke svědectví proti Jiřímu Kajínkovi donucen policií a že je tedy jeho svědectví nepravdivé. Soudce Bouček se rozhodl jednání odročit na 7. - 8. března 2006, aby mohl prověřit pravdivost výpovědi svědkyně.
8. 3. 2006 - Plzeňský krajský soud zamítl žádost Jiřího Kajínka o obnovu procesu.
30. 6. 2006 - Vrchní soud v Praze zamítl stížnostiJiřího Kajínka proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni o zamítnutí obnovy procesu i proti podjatosti soudce Boučka.
2. 8. 2006 - Ministr spravedlnosti Pavel Němec podal k Nejvyššímu soudu ČR stížnost pro porušení zákona ve prospěch Jiřího Kajínka a navrhuje rozhodnutí soudu zrušit a věc vrátit k novému projednávání.
25. 4. 2007 - Nejvyšší soud ČR zamítl stížnostpro porušení zákona, kterou podal k tomuto soudu bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec.
9. 11. 2007 K Ústavnímu soudu ČR byly advokátkou JUDr. Klárou Slámovou podány 2 stížnosti ve prospěch Jiřího Kajínka, které Ústavní soud sloučil v jednu a 9. 11. 2007 zamítl.

Pochybnosti nad případem Jiřího Kajínka

Stránky ve spisu jsou přečíslované.
Chybí diktafon zavražděného z místa vraždy – vždy zaznamenával veškeré schůzky.
Byl odsouzen bez přímých důkazů, nebyla ani provedena rekognice in natura, ani rekonstrukce činu, nikdy nebyla nalezena vražedná zbraň.
Na základě odborných posudků z oblasti balistiky nemohl vraždit jediný člověk.
Okénka auta byla neporušena
Usvědčující svědectví provedli: Jaroslav Ďurči, Alexandr Hegedüs a Vojtěch Pokoš.
Ďurči a Hegedüs svou výpověď odvolali a uvedli, že ji učinili pod nátlakem policie. Vojtěch Pokoš u soudu odmítl vypovídat. Znamená to, že proti Jiřímu Kajínkovi nestojí žádný svědek.
Noví svědci přinesli nové důkazy ve prospěch Jiřího Kajínka – vnesly nové důkazy a je možné vyvodit, že vraždy proběhly jinak, než jsou popsány ve spisu.
Všichni byli označeni za nevěrohodné, vč. Jany Chalupové, bývalé pracovnice Kanceláře prezidentarepubliky, která připravovala pro Václava Havla podklady pro udělování milostí.
Nový znalecký posudek z oblasti psychiatrie a psychologie hovoří jednoznačně ve prospěch Jiřího Kajínka.
Soudce Bouček se oficiálně vyjádřil na adresu některých aktérů: „Je to přeci jedna verbež – Hegedüs, Kajínek, Ďurči. To je všechno jedna verbež.“ Tímto však jednoznačně potvrdil své vyhranění (deklaroval podjatost?).
Jiří Kajínek byl odsouzen za nájemnou vraždu, objednatel vraždy však za tento čin nikdy nebyl odsouzen.
Pochybnost o spravedlivém odsouzení Jiřího Kajínka vyjádřilo několik ministrů.